MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Diskusní systém je sdílen s dalšími projekty (MaT's World, Medical Underground...).
Nenechte se proto zmást faktem, že ne všechny diskuse zde jsou o Turnovu... :-)

Turnov
Diskuse o dění v Turnově obecně i o stránkách http://turnov.zde.cz/

jan01.08 23. 7. 2007
aa nekteri jiz i pouzivaji silna slova , to je tak kdyz dochazi argumenty.
13.46 22. 7. 2007
'); neser me ty pico sdafsfd
13.45 22. 7. 2007
'; test
jan00.36 20. 7. 2007
Turnof? Fuck off ... nee to neni nadavka to je realita kdyz jdu podchodem za kruhacem co je smer sobotka tak presne tohle tam je zvecneno.. a i jinde .. no pokud bych mohl neco napsat o tom meste tak je celkem sedive.. no ze by to bylo starim mesta se rict neda je to tim ze nikdo ten prach z omytek necisti ..
Dale co sem slysel a i ja osobne si myslim ze ten nove udelanej chodnik smer od vlakace kamkoli je fakt firmou s.a.m. fusersky udelanej clovek by si na tech nedodelanejch - rozumej nedotlucenejch kostkach na chodniku - i mohl zlomit nohu a to sem slysel i od spoustu Turnovaku. Nezbyva nez hopkat jako kamzik :DD prechody pres silnice by mohli byt tam kde se casto prechazi a ne tam kde to je k nicemu .. :)) no a taky by to chtelo semafory uz dyt to je celkem dost velky provoz aut tam a prejit tam jak je bata treba k trznici vetnamcu nebo na tu druhou stranu ulice jak je ta zvlastni skola je holy zazrak ze se dockam a take boj o zivot nekdy :)) a take si cas od casu vzpomenu teda uz kdyz je pozde :D ze verejne wc maji jaksi omezeny casovy provoz a v nekterych dnech je proste zavreno .. no tomu se rika verejne wc? z toho se leda tak pos. :))
mam toho jeste spoustu , ale radsi to budu psat po kapkach pac by to jini nemuseli psychicky vydrzet :))

MaT 13.01 14. 5. 2006
<mat(zavináč)medik(tečka)cz>
Nebo nemají o čem diskutovat. :-) Asi bude lepší (a už to plánuju déle), aby byla diskuse vždycky pod jednotlivými články...
MaT 17.11 9. 5. 2006
<mat(zavináč)medik(tečka)cz>
Abych omezil maximální délku příspěvků v diskusi - tohle do ní fakt nepatří. Jestli to je článek, pošlete to otcovi na itu@quick.cz, může to tam přidat jako článek... Mě ne, já na tyhle věci kolem turnovských stránek nemám čas, já ty stránky jen kdysi udělal. :-)

Ad Bajo Grill - některé věci tam mají celkem dobré, ale je fakt, že místa mají málo. Nejsem s nimi nijak spřažen, ale v něčem se jich musím taky zastat. :-) Velikost prostor nemá nic společného s estetičností. WC nehodnotím, zatím jsem nebyl nucen použít. Obsluha jak kdy, když se zrovna někde nevykecává a věnuje se mi, tak dobré (ale asi se jich tam dost střídá, takže je to asi o štěstí). Co se týče mouky na kraji pizzy - to se vyskytuje i v daleko lepších podnicích, nemusí to nutně znamenat, že je pizza nedopečená (ale kdo ví, třeba byla, já jí neviděl - jen chci říct, že to že je na kraji mouka neznamená, že to není upečené - to se pozná podle jiných věcí).
by641č 14.36 1. 4. 2006
<zbynek(tečka)cesk(zavináč)iol(tečka)cz>
Když jsem během minulého roku sledoval rekonstrukci silnice E 65 na Vápeníku (navazující na budovaný turnovský obchvat), pohlížel jsem kritickým okem na vyústění nové kanalizace do původní drenáže pod viadukty v Dolánkách. Už z řemeslného hlediska vyhlíží tato stavební úprava dost podivně, mnohem závažnější je však kapacitní nepoměr mezi přítokem a odtokem. Vím z mnohaleté zkušenosti, že v případě vydatnějších srážek odpadní kanálek sotva stačil odvádět proudy dešťové vody, tehdy jen stékající po povrchu vozovky s možností jiných vedlejších úniků. Navíc byl při nedávné opravě místní komunikace prohlouben profil železničního podjezdu, ovšem bez odvodnění. Neodvážil jsem se tehdy veřejně komentovat práci (jistě promovaných) odborníků. Sám bych ve svém oboru také nelibě nesl rady nějakého vesnického strejce. Letošní jaro moje obavy bohužel potvrdilo: šlendrián přinesl své shnilé ovoce. Březnové tání (kombinované s deštěm) samozřejmě odtok zahltilo, zaplavilo vozovku v podjezdu a přetékající příval po několik dní obšťastňoval níže ležící pozemky a nemovitosti. Zda může podmáčení narušit statiku přes sto let starého železničního můstku, to nedovedu posoudit, moc bych se však nedivil.
Bohužel se tím potvrzuje moje obecnější mínění, že při zakázkách podobného typu jde jen o peníze, nikoliv o skutečné zájmy obyčejných občanů, kteří jsou neustále nuceni ustupovat a podřizovat se dravosti mocných a vlivných. V konkrétním případě jde jak o provizorní vyústění kanalizace, tak také o prohloubení spodní vozovky, umožňující vjezd rozměrnějších vozidel do Vazoveckého údolí, kde je i tak v letních měsících neúnosný a většinou zbytečný provoz. Nízký profil můstku byl z tohoto hlediska ještě donedávna jedinou (byť nedostatečnou) ochranou tamějších obyvatel před hlukem, otřesy domů a ohrožováním chodců. Troufám si tvrdit, že nebýt tohoto omezení, zajížděly by tudy např. k Bartošově peci i dvoupatrové autobusy (a možná i tanky).
Myslím, že by v dané situaci bylo nejsprávnější, dokončit kanalizaci skutečně odborným způsobem, lokální komunikaci uvést pod viaduktem do původního stavu a dopravním značením omezit rychlost a průjezd Vazovcem na nezbytnou dopravní obsluhu. S odvoláním na svůj loňský článek v NP (Moderní démon ze 17. srpna) bych také uvítal účinnou ochranu přilehlých lokalit před hlukem z nadměrné kamionové dopravy na opravované Harrachovské výpadovce. Obávám se však, že odpovědí bude nezájem a další šikany.

(by6218č) 22.00 18. 2. 2006
<až jindy>
Diskuse skomírá a tak zasílám pro povzbuzení nebo naštvání několik svých nedávných článků, týkajících se nějakým způsobem Turnova (publikovány v Nových Pojizerkách).

MODERNÍ DÉMON
„Čumět, kecat, krást v smradu, kraválu a špíně...“ Tak charakterizoval český národ na přelomu 60. a 70. let minulého století můj tehdejší skautský vedoucí, který to jistě dovedl posoudit, neboť vedle reálného socializmu a nacistické okupace prožil i první republiku a pamatoval dokonce císařpána. Zatímco se za uplynulá desetiletí mnohé změnilo k lepšímu (neokouní se tak okatě, žvanění a rozkrádání je sofistikovanější a také čistota životního prostředí vykázala určitý pozitivní trend), v oblasti hluku byly překonány i ty nejčernější představy. Ačkoliv mnozí ekologové (od studovaných odborníků až po opovrhované „ekoteroristy“) bedlivě zkoumají vodu, vzduch i půdu, všudypřítomný „kravál“ je příliš nevzrušuje. Vlivné osobnosti se docela vážně zabývají otevírací dobou obchodů o víkendech, k nedělnímu rachotu sbíječek a stavebních strojů však zůstávají hluší. Někteří se dokonce domnívají, že tak rychleji doženeme vyspělý svět. Pokud nás mezitím neraní mrtvice.
Byrokratický moloch Českých drah (kterého obtěžuje nejen přeprava nákladů a nesnesitelné hemžení cestujících, ale i samotné vlaky a koleje) vytlačil s pomocí automobilních lobby většinu dopravy na silnice. Osmahlí stavbaři komunikací se radují spolu s promovanými plánovači, neboť se zdá, že brzy bude nutné vybetonovat a vyasfaltovat celou zeměkouli. Zatím jsou jen u obchvatů, ale už si brousí zuby na různé „severní a jižní trasy“. Je to realita, kterou budeme muset prožít a snad také přežít.
Turnovský obchvat přinese úlevu obyvatelům Daliměřic, bude však končit na Vápeníku. Mnohatunové kamiony, valící se dnem i nocí od Harrachova nebo k Harrachovu, přejíždějí v Dolánkách přes most, jehož stavitelé si v době žebřiňáků nedokázali dnešní objem silniční dopravy představit ani v těch nejbujnějších snech. Rozsáhlé úpravy vyžaduje ovšem celá komunikace. A tak nejrůznější kolosy hučí, pískají a buší do samotného srdce našeho pomyslného ráje sedm dní v týdnu už druhým rokem a nezdá se, že by měly brzy skončit. Jen díky omezeným finančním zdrojům se mohou obyvatelé přilehlých turnovských lokalit radovat, že je nesmetlo nějaké ještě velkorysejší řešení. Doufejme, že zbydou peníze na protihlukové bariéry, které by je v budoucnu ochránily před lomozem stovek projíždějících vozidel. Byla by to vhodná odměna za současná omezení a pádný argument proti skeptikům, kteří za „veřejnými zájmy“ vidí jen prospěch vlivných a mocných bez ohledu na obyčejné smrtelníky.
Podceňování hluku je způsobeno dojmem, že negativní dopady mizí s umlčením zdroje. Jeho zhoubné psychosomatické následky jsou však nezvratně prokázány a je zřejmé, že jsou dlouhodobého, někdy dokonce trvalého rázu. Mnohaletá práce v leteckém provozu mě poučila, jak nezbytný je pro zachování duševní a tělesné rovnováhy vydatný odpočinek v klidu a tichu, je-li člověk dlouhodobě vystaven intenzivnímu hluku. Nepřekvapuje agresivita, vyvolaná moderní hudbou, v níž někteří lidé setrvávají celé hodiny. Dokonce mírumilovný občan je schopen napadnout hudebníky, stavební dělníky nebo i úředníky, kteří mu od příslušných decibelů nechtějí nebo nemohou pomoci. Je jasné, že nějaké uzákonění např. nedělního klidu by bylo jen další příležitostí k šikanování a pokutování bezmocných, zatímco skutečně nebezpeční tvůrci „kraválu“ by (pod pláštíkem veřejného blaha a záštitou různých organizací) řádili vesele dál. Přesto je situace přezrálá k nějakému řešení.
Kostelní zvon jedné moravské obce nese nápis: VOX MEA TERROR SIT DAEMONORUM. Hlas můj nechť je postrachem démonů. Hluk je mocným démonem naší doby. Tak mocným, že zcela pohltil i romantický hlahol zvonů... (by587č NP17/8.05)

UCPAT A POZLATIT
Jedna z obecných pověr přisuzuje příslušníkům našeho národa výraznou šikovnost. Rčení o „zlatých českých ručičkách“ je však v nápadném nesouladu se šlendriánem, který nás namnoze obklopuje.
Nově zřízená kašna na turnovském rynku se protrhla krátce po svém napuštění. Ne ta polistopadová, ale ta předbřeznová (stalo se 28. 11. 1847). Situace o to horší, že nebyla jen pro parádu. Dnešní potíže mají tedy svou tradici, což nás může povznést k určitému nadhledu a shovívavosti vůči všem, kteří se na současných potížích „fontány“ nějak podepsali. Nadšencům a mecenášům, kteří stáli u její obnovy na sklonku minulého století, budiž pak výstrahou, co čteme u Dlaska: Dne 8. Juli Kašpar Maryška z rynku, měšťan turnovský a mistr soukenický napořád stál na tom s panem Valšíkem, aby socha Panny Marie na rynku v kašně byla pozlacena. A také mnoho peněz na to od dobrých lidí obdrželi. Tak již pět set dobrodinců bylo a jen sedum sousedů zbraňovalo. Tak on ... od šlaka z lítosti, jakož i zlosti byl trefený a zemřel.
Doufejme, že takových obětí už nebude zapotřebí. Nejspíš nás čeká jen nějaký nový příspěvek - na pozlacení těch českých ručiček, které kašnu konečně utěsní. Je to jistě racionálnější řešení, než „zacpávat pusu“ kritikům. (by5531č NP22/6.05)

CO POTŘEBUJÍ OBČANÉ?
Letos uplyne 180 let od zahájení stavby turnovské dominanty, tzv. „hrubého“ kostela Narození Panny Marie, který byl vybudován místo původního, hrozícího zřícením. V pamětech doláneckého sedláka a známého písmáka Josefa Dlaska o tom můžeme číst: 1825 hrubý kostel byl rozbořený za 4 neděle a také se grunty vyházely, hluboký 6 loket, široký 5 i místem 6 loket a mnoho mrtvých těl a 2 cejnový truhly se našly. V nich byli páni z Rohozce. Vládli Malou Skalou, Semilema, Hrubou Skalou a nad Turnovem. Ležali tam 213 let. Toho roku vyhnali kostelní zdi na 12 loket vejšky kolem. K té práci šlo celé město na pomoc. Krom své povinné práce, vždycky když dělníci odešli s práce, po 7 hodinách k večerou, tak městský lid sám od sebe i bohatý sousedi tak jako lvové, i malé dítky, těhotné ženy až do tmy každý den pracovali a více ty práce za tu chvíli udělali, nežli všechny dělníci za celý den. Též já, Jozef Dlask, toho času rychtářem v Dolánkách, sebral sem a pobídl skorem všechny lidé zdejší. Každý pomohl z lásky 1 den v 1825 roce.
Pracovali tihle nadšenci na stavbě chrámu jako občané státu, jako příslušníci národa, nebo jako katolíci? Bylo by zajímavé to vědět. Možná bychom pak mohli spravedlivěji posoudit, komu má takový „církevní majetek“ vlastně patřit (nebo spíš sloužit?). Protože je mi cizí šikovat se ještě dnes na Bílé hoře k boji za „nápravu“ dějin, přikláním se k názoru, že o tom nijak zvlášť nepřemýšleli. Přes určitou politickou nesvobodu (nesrovnatelnou ovšem s tím, co nám později předvedli nacisté a komunisté) se totiž po napoleonských válkách lidem začalo dařit trochu lépe, na „císařpána“ už byli zvyklí a také národní identita tehdy ještě nebyla v rozporu s katolickou vírou (mnozí tehdejší „národní buditelé“ byli kněží - vzpomeňme jen Turnováky Durycha a Marka). Naše dnešní debaty na toto téma by je nejspíš udivily.
Někdy udivují i mě. Především mi připadá zvláštní ztotožňování státu a národa. Zřejmě to souvisí s tím, že se po válce zestátňování maskovalo eufemismem „znárodňování“, ačkoliv lidem (kteří národ tvoří - nebo ne?) z takto „získaného“ majetku nepatřil ani hřebík. Velmi naivní mi připadá představa, že restituce by poškodily nějaká naše kolektivní vlastnická práva a z nich plynoucí imaginární prospěch. Spíš se domnívám, že „ušetřený“ majetek by byl (pokud se tak již nestalo) nejrůznějšími metodami privatizován těmi, kteří mistrně dovedou skrývat vlastní prospěch za fráze o společném zájmu. A tak by paradoxně mohl mít národ blíž k majetku církevnímu, než zbohatlickému. Mnozí naši předkové a také někteří současníci přispěli svým církvím nebo jiným náboženským společnostem, protože to považovali za nejlepší. Tyto instituce pak po celé generace obracely majetek v kulturní hodnoty, ve vzdělání a vědu, ve zdravotní a sociální péči. Někdy o něj přicházely konfiskacemi a krádežemi. Co zbylo, tomu se říká celonárodní (celoevropské, celosvětové) dědictví.
Naproti tomu státní nebo obecní vlastnictví moje nadšení nevzbuzuje. Aniž bych se chtěl vyjadřovat ke kauze Hrubého Rohozce (o které nic nevím), pro řadové občany je nepochybně výhodnější, stará-li se místo nich o takovýto majetek nějaký „valderode“, neboť ten si musí financování zajišťovat vlastními aktivitami, případně žebráním o dotace, nejlépe v Evropské unii. Místní starosta (a potažmo stát) naproti tomu vyšle do ulic strážníky, aby více vybírali na pokutách, bude usilovat o zavádění všelijakých minimálních daní, o zvýšování daní z nemovitostí, DPH, poplatků a kdoví čeho ještě, protože mu bude do „zámku“ zatékat. Pochybuji, že by pak za to občanům snížil vstupné (když je to jejich).
Bylo by asi lepší odložit zastaralé „příručky agitátorů“ a vzít rozum do hrsti. Možná bychom pak žili klidněji a radostněji a nadšení různých „budovatelů chrámů“ by nám nepřipadalo tak podivné. (NP16/3.05)

STRACH NAD MĚSTEM (Český velikán v Turnově)
Když televize nedávno uvedla starší francouzský film, ve kterém jednooký deviant vražděním umravňoval dekadentní společnost, vybavil se mi protěžovaný kandidát volby nějvětšího Čecha, Jan Žižka. Asociaci zřejmě navodila podobnost v tělesném postižení a v osobování si nároku nemilosrdně trestat zatvrzelé hříšníky.
Zmíněná filmová postava je charakteristická tím, že do služeb iracionálních potřeb své duševní choroby staví chladný, bystrý a zdravý rozum, takže navenek není zřejmé, jak je svému okolí nebezpečná. Takový člověk působí rozumně, vyrovnaně a rozvážně, v jeho nitru se však odehrávají bouře nezvladatelné nenávisti a svévole . Z obdobného šílenství lze podezřívat i některé politiky a další výrazné osobnosti. Také o Žižkově duševním zdraví by se dalo spekulovat. Jeho bystrý rozum a racionální uvažování jsou ovšem nesporné. Nepochybná je také jeho schopnost působit na lidi (vůdčí charisma) a vášnivá oddanost svému přesvědčení. Na rozdíl od filmového zločince přála Žižkovi bouřlivá situace ve společnosti. Dostalo se mu nejen porozumění, ale také nadšené podpory, která ho vynesla až do významného postavení. Žižka byl náboženský fanatik (což konstatoval už slavný Turnovák Pekař) a proto by snesl srovnání s exponenty současného islámského fundamentalismu a terorismu. Podobně by se dal poměřovat jeho vztah k oficiální církvi s postoji některých pracovníků našeho ministerstva kultury (kteří samozřejmě nedisponují nekulturními možnostmi temného středověku).
Jan Žižka (tehdy již dočista nevidomý) obrátil svou pozornost k Turnovu krátce před smrtí, někdy v první polovině roku 1424, aby zlomil moc zdejší vrchnosti, stojící na straně krále Zikmunda. Město, zdecimované nedávným nájezdem Pražanů a zřejmě ochromené strachem, nebylo schopno odporu. Historické prameny jsou skoupé a tak je nepochybné jen zničení kláštera a upálení místních dominikánů, kteří odmítli zříci se svého přesvědčení a tím se zachránit. Jejich statečnost a zásadovost tak připomíná dalšího našeho velikána, Jana Husa. Názory na osud turnovských obyvatel se liší podle sympatií, jaké dějepisci k Žižkovi chovají, ačkoliv krutost prokazatelně patřila k jeho válečným metodám. Ve svém vojenském řádu slibuje, že bude nepřátele mrskati, bíti i zabíjeti, stínati, věšeti, topiti, páliti i všemi pomstami mstíti (...) žádných osob nevynímaje ze všech stavuov, mužského i ženského pohlaví. Přece se však zdá, že nebýval až tak důsledný a že děti a ženy většinou ušetřil. Ať tomu bylo jakkoliv, radikální proměna náboženského smýšlení, ke které v důsledku dobytí města došlo, svědčí o výměně nebo převýchově místního obyvatelstva.
Znovu vstoupil Žižka do Turnova zásluhou cestovatele a dobrodruha Čeňka Paclta, který se roku 1868 (během krátké návštěvy rodného kraje) připojil k oslavám nepřemožitelného hrdiny národního tím, že ve svém obydlí vystavil jeho ozdobenou a osvětlenou sošku. Na svou dobu neslýchaná demonstrace vzbudila všeobecný zájem občanů z města i okolí, což se neobešlo bez názorových střetů, k nimž se nechal strhnout i místní pan děkan a jeden z turnovských františkánů. Politický časopis Svoboda (vydávaný Josefem Barákem), který o incidentu referoval, uzavřel příslušný článek svéráznou modlitbičkou za odpůrce Žižkovy dějinné velikosti: A Ty slavný náš hrdino a patrone země české, Jene Žižko, odpusť všem těm hříšníkům, kteří jsouce nevěrnými a nevděčnými syny a dcerami národa českého, ve své slepotě duševní Tebou opovrhují a slávu Tvou pokydati chtějí hanou bídnou, jako’s odpouštěl za živobytí nejúhlavnějším nepřátelům svým, když přišli o milost žebrati...
Ještěže jsme se dopracovali k toleranci, která umožňuje pohlížet na různé největší Čechy (alespoň ty dávno zemřelé) bez emocí, s nadhledem a snad i humorem. Konečně nějaký důvod k národní hrdosti. (NP2/3.05)

V reakci na Váš článek AT ŽIJÍ REPRESE v č. 1/05 Pojizerek:
Jsou dva druhy řidičů. Jedni jsou platiči a druzí řítiči. Ti první platí pokuty za každou pitomost, zatímco těm druhým mnohé projde a mohou se tedy vesele řítit kudy chtějí (případně parkovat na přechodu pro chodce). Oproti platičům jsou totiž řítiči poživateli různých privilegií, která je povznášejí nad obyčejný průměr a zajišťují jim jakousi nepsanou imunitu. Čím suverénnější jsou řítiči, tím více trpí platiči, protože pořádek musí být. Rovnost před zákonem nelze řadit k českým tradicím a tak vyhlídky nejsou povzbudivé. A otázka, kdo bude hlídat hlídače?, je stará jak lidstvo samo.
Další potíž spočívá v únosnosti represe. Čím je postih tvrdší, tím bližší je (těžko definovatelná) mez, při které mohou některému platiči rupnout nervy a z banálního dopravního přestupku je rázem závažný trestný čin. Špatné parkování se snadno změní v útok na veřejného činitele, který pak v zápalu spravedlivého hněvu postřílí půlku náměstí ve snaze zadržet ujíždějícího zločince. Ten by při útěku ještě mohl pro zpestření rozmašlovat nějakou maminku i s dítětem v kočárku. Náznaky tohoto jevu už máme.
Mnohé nasvědčuje, že skutečným cílem nejrůznějšího pokutování není veřejný pořádek, ale obohacení státní nebo obecní pokladny. Je přímo nemravné, jestliže rozpočty předem kalkulují s těmito příjmy. Něco takového může vést až k záměrnému vytváření nerespektovatelných podmínek, aby bylo možné občany postihovat vlastně za cokoliv. Pravda by jistě vyšla brzy najevo, kdyby takto vybrané finanční prostředky směřovaly někam jinam (např. do havarijních pojišťoven) a kdyby byli policisté hodnoceni podle jiných kriterií (např. podle beznehodovosti či poklesu kriminality v jejich okrsku), což je ovšem představa nepředstavitelná.
A konkrétní situace v Turnově? Vybírání parkovného na centrálním parkovišti u autobusového nádraží je hloupost a placené parkování u nemocnice je hanebnost. Stejně jako odtah vozidel (nejspíš se tak děje jen kvůli poplatkům a pokutám). Zabývá se někdo přijatelnými podmínkami parkování pro občany, kteří bydlí uvnitř města? Platí dopravní předpisy také pro městskou policii? (Potřebujeme ji vůbec?).
Jinak je Turnov město malé, které se dá snadno projít pěšky. Lze si tak zvýšit fyzickou kondici a ušetřit na parkovném, benzínu, daních a nejspíš i pokutách (ani korunu nazmar a nazdar!). Kdo můžete, přidejte se v tomto ohledu ke mně. (NPč.2/05)

Hony 19.43 10. 10. 2005
<jan(tečka)sulc(zavináč)xmail(tečka)cz>
Pane Turnovec. Četl jsem článek o Vašem selhání. Opravdu musím říct, že jste pako i s panem Grundem. Nemám slov ohledně petiční akce. Opravdu tipicky turnovsky ubohé. Jděte se už pane Turnovec i s Vaší ženou konečně zahrabat.
Teri a Bára 14.40 10. 8. 2005
<popaa(zavináč)orangemail(tečka)sk>
Bájo Grill v Turnově


Právě sme přišli z Bájo Grillu a náš názor zní takhle:


Estetika: Moc malá místnost, prostě neestetický...!!!
Pizza: Kraj pizzi je nedopečenej (je na nem mouka!). Není dobrá a je to malá porce.
Cesta k WC: Jako labirint!!!
WC: Celkem to ujde!!!
Obsluha: No coment!!!!
Jídelní lístek: Malý výběr!!

(Nevlastníme tuto pizzerii, tohle byla jenom menší kritika. Sme zvědaví i na Vaše názory, které nám múžete psát na e-mail: popaa@orangemail.sk )

[ | >> | Všechny diskuse ]

Správce stránek nepřebírá zodpovědnost za příspěvky, které do diskuse napíšou ostatní uživatelé a vyhrazuje si právo odstraňovat jejich příspěvky, pokud ohrožují stabilitu systému, jsou v rozporu se zákony České republiky či dobrými mravy a zásadami slušného chování. U příspěvků, ve kterých se někdo bude vydávat za někoho jiného, bude taktéž zváženo jejich vymazání.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena