MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Poznámky z tiskové konference k restitučním kauzám

Tiskovka se konala 18.3.02. Účelem bylo informovat veřejnost o nežádoucích praktikách v řízení, která se týkají rozhodování, posuzování a vyjadřování k restitučním požadavkům na majetky konfiskované poválečnými dekrety, tj. např. dekretem o konfiskaci 12/1945 a dekretem o občanství 33/1945 ve spojení s polistopadovým restitučním zákonem 243/1992. Na nežádoucí praktiky bylo nutné demonstrovat na třech restitučních případech, které se vlečou už 9–10 let. Kauzy (zkráceně označené) - Hohenstein - Walderode - Salm potvrzují, že je nelze chápat jen jako jednotlivé, bezvýznamné, jen jako nějaký lokální problém Choltic apod. Restituční spory jsou propojené s poválečnými dekrety a to je už problém nejen republikový, ale nadnárodní. I sám případ Walderode je v zájmu Výboru pro lidská práva OSN a s podáním žaloby zástupců Walderode na ČR bude ho řešit i ES ve Štrasburku.

Tiskovky se účastnili zástupci médií – ČTK, České televize, Českého rozhlasu HK-Pardubice, Práva, a zástuoci některých regionálních tiskovin. Přítomni byli zástupci OkÚ, poslankyně PS PČR dr. Machatá, starosta OÚ Choltice s právním zástupcem Mgr. Vondrou, ředitelka Muzea Blansko (kauza Salm) Mgr. Nečasová, za občanské iniciativy pro kauzu Walderode Kunetka.

Na tiskovce zaznělo, že nelze uzavírat restituční spory bez otevření archivů, kompletaci archivních důkazů a jejich důsledného a objektivního posouzení. Bylo konstatováno, že rozhodovací, schvalovací i vyjadřovací orgány nejsou dostatečně aktivní, aby si získaly všechny argumenty k posuzování oprávněnosti pro restituce. Povětšině se spokojí s okrajovým a nedoloženým tvrzením žadatele o restituci, odmítají důsledné a komplexní zkoumání archivních důkazů.

Pozn.: Rozhodovací okresní orgány v kauze Walderode (OkÚ Semil a Jablonce nad Nisou) necítí se k tomu kompetentní (učinil tak i ministr vnitra Ruml – v roce 1994 prohlásil, že on a ani MV není kompetentní posuzovat dokumenty z roku 1945-1949). Podobně se chovají i jiné orgány. Nelze přijmout stanovisko přednostky OkÚ Semily (JUDr. Hůlkové), že nový zákon o ochraně osobních dat velmi znepříjemnil studium osobních písemností a že důkazy si může vyžádat pouze soud. Její stanovisko je poněkud zjednodušené. Nelze přijmout tvrzení, že o archiválie se zajímal ředitel SOA Semily už před sedmi až osmi lety a že co zjistil je už v restitučním spise.

Smyslem tiskovky bylo, aby veřejnost byla informovaná v širších souvislostech problémů a aby vyburcovala příslušné orgány rozhodovat na základě řádných archivních důkazů, archiválie dokompletovat. Tiskovka měla upozornit na skutečnost, že nelze podléhat některým politickým vlivům a tlakům na zrušení poválečných dekretů. Platnost dekretů nelze zrušit ani jakkoli zpochybnit, či odpreparovat od současného práva. Dekrety mají přímou souvislost s polistopadovými restitučními zákony. Restituce se týkají např. konfiskace majetků dle dekretu 12/1945 (konfiskace majetků Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců) a podmínkou restitucí je občanství ve smyslu dekretu 33/1945 (neprovinění atd.).

Pozn.: Nyní byla vydaná expertiza k dekretům. V ní se konstatuje, že jsou slučitelné se souhrnem norem EU, že nemají zpětnou ani rušící platnost. Údajně expertiza také obsahuje, že „pokud jde o současnou praxi, tak dekrety se v ní již nemohou vyskytovat“. Chybí však bližší vysvětlení. Je přirozené, že v současné praxi nemohou se vyskytnout konfiskace podle poválečného dekretu. Nelze však ani účelově opomíjet podmínky dekretu k občanství (anulovat je). Jinak dekrety by se musely vypustit z podmínek zákona 243/1992, kde je odkaz na dekrety (např. konfiskační 12/1945 a o občanství 33/1945). V opačném případě se v současné praxi „budou vyskytovat“. Jak je to tedy možné chápat?

Podle poznámek aktivisty Josefa Kunetky.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena