MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Odbory na Turnovsku v roce 1948

Jan Gdovín

Zápas Komunistické strany Československa o získání většiny národ pro její politiku na Turnovsku probíhal velmi ostře zvláště ke konci roku 1947, kdy vrcholil boj o politické zaměření občana, a to hlavně dělníka na závodech.

Politický vzruch byl vyvolán tehdejšími vůdci nekomunistických stran kolem milionářské dávky. Jiného smýšlení než oni byli dělníci i část inteligence, stavějící se za program KSČ. Projevovalo se to i na valných hromadách odborových skupin na závodech, které probíhaly v prosinci roku 1947. Těchto valných hromad chtěli někteří předáci národních socialistů a lidovců zneužít ve prospěch své politiky. Nástrojem k tomu jim měl být tehdejší tajemník OOR J. Š., člen a funkcionář národně socialistické strany v Turnově.

Tento záměr jim nevyšel, neboť jsem právě v této době, podle rozhodnutí Krajské odborové rady v Mladé Boleslavi jeho funkci převzal. Jako člen strany jsem prosazoval dělnickou politiku v záměrech tehdejšího stranického vedení. Mojí první činností bylo účinně pracovat s funkcionářskými aktivy odborů a tak se stalo, že do vedoucích funkcí odborových orgánů byli zvoleni nejschopnější lidé, v převážné většině příslušníci KSČ. Na již zmíněných valných hromadách měla strana většinu ve vedoucích složkách ve 33 závodních skupinách ROH se 3.837 členy.

A to bylo v době, kdy si mnozí uvědomovali, že jde o bytí či nebytí vymožeností dělnické třídy po osvobození, kdy se však také mnozí báli otevřeně vystoupit, aby je továrník nepropustil ze zaměstnání.

Funkce tajemníka OOR znamenala pro mne často úmornou práci, protože výstavba odborového hnutí v okrese byla zanedbána. Bylo nutno přistoupit k ustavování dalších závodních skupin ROH, včetně náboru členů. Předcházející tajemník neměl totiž na této výstavbě zájem, a to proto, že nechtěl přispět k sjednocení dělnické třídy. Vzpomínám si třeba na situaci v turnovské nemocnici. Tam byla pouze závodní rada, jejímž předsedou byl J. Prádler, příslušník lidové strany. Tehdejší předseda OOR V. Anděl prohlásil, že ještě nikomu se v nemocnici nepodařilo ustavit odborovou organizaci, že se to tedy nepodaří ani mně. Svolal jsem tedy náborovou schůzi, vysvětlil úkoly odborové organizace, při tom jsem zrovna rozdal přihlášky, vybíralo se zápisné. Odborová organizace byl ustavena a měla do konce přes padesát členů.

Byla i celá řada závodů, kde odborová organizace neexistovala. Byly to například fy Teplík – Frýdštejn, Lejsek – Frýdštejn, bývalá firma Smitt pod národní správou, dále pak stavební organizace, bývalá firma Pajckrt, stavba nemocnice Turnov, firma Krýš, dále Družstvo brusičů drahokamů PRECIOUS, krejčovská firma Novák, a další závody. Zde ovšem byli závodní důvěrníci a tak se do krize únorových dnů podařilo v těchto závodech a v dalších v rámci tehdejšího okresu Turnov ustavit 53 nových závodních skupin ROH se 4.717 členy. Ve vedoucích funkcích byli z převážné části příslušníci KSČ a sociální demokraté, ale i někteří pokrokoví národní socialisté a lidovci.

Nebyla to lehká práce. Velkou úlohu hrálo přesvědčování, vysvětlování celkové situace. Ne každého se i přesvědčit podařilo. Mnozí funkcionáři ROH, a to i sociální demokraté, kteří byli z nekomunistických stran nejvíce levicového zaměření, se stavěli do opozice hlavně proti milionářské dávce a svůj nesprávný postoj pochopili většinou až po Únoru.

Nejhorší situace byla na tehdejším ONV, kde v čele odborové skupiny ROH byli příslušníci Čs. Strany lidové, jejich politický komisař Peroutka. Zde byl veden vášnivý boj i proti vedení OOR, zvláště proti mně jako novému tajemníku. Těžká práce byla i se členy OOR; jejím předsedou byl příslušník národních socialistů V. anděl, dále Ing. J. A. a další.

Jejich cílem bylo rozleptat odbory ale ani to se jim nepodařilo. Vždyť i malý počet komunistů, který byl v OOR, jako O. Pelc, V. Hoďák, Šír a další, dovedli tvrdě bojovat za politiku strany a získávat pro ni i tento orgán.

Přes všechnu snahu vedoucích příslušníků nekomunistických stran se dařilo vytvářet takovou situaci, že za návrhy KSČ na závodech hlasovali téměř všichni členové ROH bez ohledu na politickou příslušnost. Bylo tomu tak například u bývalé firmy Bartoň v Daliměřicích (nyní Šroubárny Turnov) nebo na traťové stavební správě ČSD, kde tehdejší funkcionář nár. socialistů F. Dostrašil a jiní se plně postavili za návrhy KSČ.

Tehdy existovaly na závodech dva orgány, a to závodní rady zvolené podle dekretu presidenta republiky 104 z roku 1945 a závodní skupiny ROH. Ty řídily závodní radu. To ovšem znamená, že závodní rada mohla být zvolena i tam, kde zaměstnanci nebyli odborově organizováni. To byl důvod, proč se snažili tehdejší vedoucí činitelé národně socialistické a lidové strany bojkotovat ustavování ZS ROH. Proto se spojovali i s fabrikanty, jako třeba u firmy Janeček, továrna na likéry, nebo u firmy Ouhrabka. U této poslední jmenované si majitel například chtěl koupit dělníky tím, že 10 procent podílu z čistého zisku rozdělil mezi zaměstnance, což ovšem odporovalo znění dekretu 104 o závodních radách.

Situace vyvrcholila v krizi, která nastala po vyhlášení demise některých ministrů. ÚRO vyhlásila jednohodinovou manifestační stávku za prosazení odchodu reakcionářů z vlády a za vytvoření vlády nové, obrozené.

Na celém okrese se manifestační stávka pracujících 24. února 1948 pilně připravovala. Byla uskutečněna mezi 12. a 13. hodinou, kdy byl poslouchán referát generálního tajemníka ÚRO Evžena Erbana. Odbory stály na stráži po boku KSČ a stávka vyzněla opravdu mohutně. Stávkovat nechtěl profesorský sbor na tehdejší obchodní akademii. Na základě slyšení studentů provedla stávková hlídka kontrolu a když bylo slyšet její kroky na chodbě, pak se i celý profesorský sbor včetně studentů k manifestační stávce připojil. Stávku neorganizovali pouze v tehdejší akciové brusírně diamantů – Turnov, u zastávky, kde však byl jen malý počet (asi deset) pracovníků.

Ještě před tím odjeli z turnovského okresu delegáti na sjezd závodních rad, který se konal v Praze a který také schválil provedení dalšího znárodnění průmyslu a dal novou směrnici pro práci odborového hnutí. I když byli na sjezd vysláni někteří vedoucí činitelé nekomunistických stran, přece většina delegátů byli již komunisté, kteří dali pádnou odpověď snahám reakce svým vyjádřením „ano“ pro návrhy sjezdu. Příslušníci nekomunistických stran se při hlasování většinou vytratili z místnosti.

Manifestační stávka nevyjádřila jen souhlas s rezolucí ÚRO, ale současně byla podnětem k ustavování akčních výborů na závodech, které prováděli očistu závodních rad i vedení závodu. Byl ustaven i akční výbor při OOR, který odvolal ty funkcionáře, kteří se postavili proti drtivé většině dělnictva z okresu. Ustavením akčních výborů v odborových orgánech byl dán podnět k vytvoření okresního akčního výboru NF ve večerních hodinách 25. února 1948. Ten ihned vydal prohlášení, v němž vyzýval k ustanovení akčních výborů a provedení očisty společenských a zájmových organizací i dalších orgánů v obcích a ve městech.

V té době již nastával rozklad jak v národně socialistické, tak lidové straně. Převážná většina tehdejších funkcionářů obou stran odsuzovala zrádcovskou politiku svého ústředního vedení. Například čelný funkcionář nár. socialistů, předseda MNV Ždárek J. J., prohlásil, že vystupuje z národně socialistické strany a vyzval všechny členy této strany na okrese k následování, protože nelze souhlasit s tím, co představitelé jejich strany provedli.

Dne 27. února 1948, tzn. čtyři dny po manifestační stávce, se dostavil do schůze OAV NF zástupce národně socialistické strany v okrese B. B. a oznámil, že se v okrese celá jejich strana rozešla a on sám jako její důvěrník ze strany vystoupil. Tak se stalo, že již 12. března 1948 obě strany – národně socialistická i lidová – neexistovaly ve své původní podobě a ustavovaly se strany obrozené, očištěné od zrádných předáků. Do čela se postavili pokrokoví příslušníci těchto stran a ustavili OV ČSS a rovněž tak i ČSL.

Okresní akční výbor Národní fronty přistupoval dále k realizaci usnesení sjezdu závodních rad a zaváděl národní správy do dalších závodů. Byly vytvořeny státní statky ze znárodněných statků, společenský pivovar Rohozec a Svijany, zavedena národní správa nad družstevní mlékárnou Příšovice a Rovensko, Masosvazem Příšovice, Janečkovou likérkou Turnov, Knihtiskárnou Műller a spol., cihelnou Turnov a Český Dub, bývalou firmou Bartoň (dnešní Šroubárny), Šantroch, Havránek, bývalou provazárnou, dnešní Juta, bývalou firmou Kopal Přepeře (nyní Kolora), bývalou firmou Novák – krejčovský závod, firmou Ouhrabka (dnešní Preciosa), bývalou firmou Selecta, Šlechta, bří Teplíkovi – Frýdštejn, sklárna – Frýdštejn, družstvo Precious a další závody. Dále byly znárodněny dosavadní soukromé podniky Omat, Srb a Štys (nynější Dioptra).

Národním správcem bývalé fy Ouhrbka byl jmenován s. Ladislav Kos. Pod jeho vedením se začala na okrese rozvíjet první iniciativa pracujících a socialistická soutěž. Prvé dvě úderky byly vedeny F. Poulovou a J. Kovtunovou. Rovněž u bývalých firem brusičů drahokamů s názvem Spojené brusírny drahokamů vznikly úderky vedené soudružkami Hertlovou a Jirošovou. V dopravních závodech byly úderky ustaveny ve výtopně ČSD Turnov, Traťové stavební správě ČSD, ve stavebních organizacích, ve spotřebním průmyslu, potom u býv. Firmy Šantroch, kde pracoval úderník J. Mečíř.

Na základě této iniciativy se odborové orgány pod vedením KSČ zaměřovaly na splnění dvouletého plánu a dobrou přípravu k nástupu do první Gottwaldovy pětiletky. Například městská cihelna v Turnově splnila dvouletý plán již k 30. 6. 1948, bývalá firma Omat, Srb a Štys v brýlovém skle rovněž 30. 6. 1948 a ostatní závody splnily tento dvouletý plán vesměs v měsíci říjnu a nejpozději v prosinci.

Nebylo jediného závodu, který by neodpracoval mimořádné směny a jejich výtěžky nevěnoval okresnímu akčnímu výboru NF k zajištění jeho další činnosti. V dubnu 1948 se na všech závodech přijímaly protiplány (= splnit plán předčasně), a to proto, aby úkoly dvouletky byly překročeny. Tehdy to byly směny vítězství, které závodům umožňovaly plnit úkoly a tak ti, kdož říkali „zlaté oči, které uvidí dvouletku splněnou“, se přesvědčili, že dvouletka byla nejen splněna, ale i vysoko překročena.

V průběhu takovéto situace charakterizované růstem iniciativy pracujících byly připravovány volby do všech stupňů NV a NS na květen 1948. Ve všech obcích, městech i závodech byl prováděn výběr funkcionářů pro jednotnou kandidátku Národní fronty.

Některé skryté reakční živly bývalých továrníků a jejich přisluhovačů, zvláště na Českodubsku, skrytě bojovaly proti jednotné kandidátce NF. Ani tento boj jim nevyšel a jednotná kandidátka v celém okrese zvítězila, i když v řadě obcí na Českodubsku byla spousta bílých lístků, například v obcích Starý dub, Bílá i někde jinde. Někde šlo o víc než o skrytý boj. U některých funkcionářů nár. soc. a strany lidové na Českodubsku (hlavně v obci Vlčetín), byly zabaveny zbraně. Na Všesokolském sletu v Praze někteří příslušníci turnovského Sokola v průvodu Prahou skandovali hesla: „Turnov – město drahokamů, zdraví Beneše a Hanu“, nebo v obdobě „…chce na Hrad Beneše a Hanu“. Po návratu byli tito občané povoláni na OAV NF, kde prohlásili, že si teprve nyní uvědomili sílu dělnické třídy a že svého počínání litují.

Při přípravě voleb byly současně připravovány oslavy 1. a 9. května. Oslavy 1. máje vyzněly v Turnově velmi mohutně. Všichni pracující bez rozdílu politické příslušnosti a různých skupin se jednotně, společně zúčastnili prvomájové manifestace, přišli i občané z okolních vesnic a v samotném Turnově bylo na prvomájové manifestaci přítomno více než 6.000 lidí.

Turnov jakoby manifestačně vykročil do socialistické budoucnosti.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena