MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Převážně nevážně o vážných věcech

František Hereit

Chceme-li aby nám hesla sloužila, musíme je umět naplňovat reálným obsahem. Když jsme po listopadu volali „Chceme do Evropy", ani v nejmenším jsme nehodlali , opustit naši útulnou kotlinku, nýbrž hledali jsme vzor pro podstatně lepší životní styl, než nám dopřával reál-socialismus. Náš pohled samozřejmě mířil na Západ, k našim sousedům, k Němcům. Protože ani Němec není jako Němec a vzory jsme si mohli svo­bodně vybírat, nejlépe z toho vycházeli Bavoři. Máme je nejblíž, nejblíž jsou nám i mentálně a v neposlední řadě, mají se z těch Němců asi nejlíp. Když tedy zbavíme na­še heslo zbytečné obecnosti, znělo by: „Chceme se mít jako Bavoři".

Ekonomové nám umí poradit: „Máme zhruba poloviční produktivitu práce a tak sta­čí tu naši zdvojnásobit a je to". Ale zavilí skeptikové se najdou i mezi ekonomy: „Když vyrobíte dvojnásobek produktů, musíte je umět udat na trhu. Trhy jsou nasycené a ne­dávný výzkum prokázal, že nová odbytiště nejsou ani na Měsíci ani na Marsu. Když zvýšenou produkci neudáte, zvýší se vám nezaměstnanost z dosavadních 10 na 55 pro­cent". (Vysvětlení pro intelektuály 55 = 10 + 90/2)

Buďme trochu optimisty, a řekněme, že na vnitřním trhu a v exportu udáme polovi­nu až tři čtvrtiny produkce, kterou bychom získali zvýšením produktivity na bavorskou úroveň. Pak nám nezaměstnanost stoupne jen na 21,25 až 32,5 % a budeme potřebovat zajistit cca 0,6-1,2 milionu nových pracovních míst při zachování současné míry ne­zaměstnanosti. V menším měřítku se už nám jednou něco takového povedlo, když jsme z potenciálních nezaměstnaných vykouzlili celou terciální sféru. Poučme se tedy z nedávné minulosti a hledejme pro nezaměstnané perspektivní zaměstnání s lidskými pod­mínkami. Ostatně naše vlády takovou sféru s neomezenými kapacitními možnostmi už našly, je to úřednictvo.

Dosavadní kroky v tomto směru byly úspěšné a i do budoucna jsou velmi nadějné. První možností jsou reformy státní správy. Tato metoda je sice naprosto spolehlivá, ale těžko se dá očekávat větší přírůstek než 10-15 % státních a komunálních úředníků na jednu reformu. (Prosím členy Dk, kteří mají přístup k datům Statistického úřadu o ilustrační graf se závislostí počtu úřednictva na čase od vyhlášení územní reformy státní správy.)

Druhým krokem je vyhlašování úředních hodin pro veřejnost, kde máme ještě dale­ko výraznější prostor. Když je například z dnešních dvou pracovních dnů omezíme na půl dne v týdnu, můžeme počet úředníků zvýšit na čtyřnásobek. Současně podpoříme stavební ruch výstavbou dalších kancelářských budov. Přitom, jak známo, je rozvoj stavebnictví nezbytným základem všeobecného ekonomického růstu. Do přípravy těchto budov je třeba zapojit psychology zaměřené na ochranu úřednické osobnosti, aby místo nevlídných a strohých kanceláří vznikala kouzelná intimní séparé. Požadav­ky na samozřejmou klimatizaci povedou k dalšímu rozvoji energetiky a vodního hos­podářství. Pouze pro jistotu připomínám, že se nesmíme nechat ovlivnit amerikánským stylem velkých, přehledných a průhledných kancelářských hal. Ostatně tam bychom naše úředníky nikdy nedostali.

Třetí výrazný krok už máme rovněž za sebou. Došlo k vybavení kanceláří podle hes­la „Ke každé kancelářské židli alespoň jeden počítač". Bohužel se statisticky nedá pro­kázat většinové využívání úřednických počítačů na vestavěné či dodatečně nainstalo­vané hry, ale jistě by bylo prokazatelné podstatné zvýšení IQ úřednictva dík právě tomuto fenoménu. (Prosím členy Dk, kteří mají přístup k datům Statistického úřadu o ilustrační graf se závislostí počtu státního a komunálního úřednictva na počtu insta­lovaných počítačů.)

Dalším podstatným přínosem pro zvýšení stavu úřednictva je zavedení Internetu do úřadů. Možnosti trávení času na Internetu jsou opravdu neomezené - od nalezení opti­málních nákupů, přes denní tisk a časopisy, až po regeneraci na erotických stránkách. Internet zcela zbavuje nadřízené nutnosti vymýšlet pro podřízené nějakou činnost. To nabude na významu zejména při mnohonásobném zvýšení počtu úřednictva. Tady je třeba ocenit ministerstvo školství pro jeho prozíravý přístup při přípravě žactva na úřednické povolání, v rámci akce „Počítače a Internet do škol". Potřebný masivní nábor úředníků musí být zajišťován trvalým růstem úřednických platů. Z řady dosud osvědčených metod uvádím pouze dvě. První spočívá v zavádění (12+n)-tých platů. Zatím se „n" rovná pouze dvěma, ale postupně může dosáhnout až jedenácti. Druhou metodou je radikální zvýšení platů pouze jedné skupině státních za­městnanců, na jejíž úroveň pak odbory dotáhnou zbytek úředníků, s logickým zdůvod­něním sociální spravedlností

.

Problém finančních zdrojů pro zajišťování úřednických platů už vyřešil známý Škromachův princip, podle něhož hlavním zdrojem rozvoje ekonomiky je růst mezd. Obrov­ský vzrůst počtu úředníků a jejich platů nutně vyvolá tlak na růst ekonomiky, potřebný pro pokrytí jejich rostoucí koupěschopnosti. Růst ekonomiky pak přinese vzrůst daňo­vých příjmů, který umožní další zvyšování úřednických platů ve státní a komunální sfé­ře, tím vznikne nekončící spirála všeobecného blahobytu. Až tento princip pronikne z české praxe do světové teorie, bude se patrně nazývat perpetuum prosperitum.

Závěrem je třeba alespoň pro pořádek uvést ještě další, velmi snadnou cestu ke srovnání naší a bavorské životní úrovně. Postačí když si Bavoři pořídí socialismus.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena