MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Politicky organizovaná korupce

Petr Czasch

Motto:…Hlavní potíž s prosperitou spočívá v tom, že zatímco její příslib musí být adresován naprosto všem, její plody opakované padají do klínu vždy jen některým... A tak dnes již jen pravicově (i levicově) orientovaná venkovská a městská chudina čeká trpělivě a s pusou otevřenou dokořán, až také na svém jazyku ucítí první kapky sladké kaše. Kdosi hodně škodolibý jí totiž namluvil, že v dálce už zaslechl první ozvěnu velkého mlaskání. (že soudruhu doktore Husáku i soudruhu profesore Klausi!

Do této formy korupce je nutno zařadit i velmi rozšířenou organizovanou korupci na nižších úřednických článcích (investiční odbory resortů, organizací v působnosti státu, krajů, měst atd.), kde využívají příležitosti ve svůj prospěch ti, kteří jindy loajálně plní příkazy svých nadřízených. Nadřízení za účelem snížení své vydíratelnosti rádi přenechají část „svého“ rozpočtu svým níže postaveným kolegům.). … Bohužel lze zcela spolehlivě spočítat, že prosperita bohatých k potřebným nedokape nikdy. Jan Keller – Abeceda prosperity

POLITICKY ORGANIZOVANÁ KORUPCE je trpkým dědictvím minulého režimu a daní za nevypořádání se s obdobím komunismu, jeho protagonisty i sluhy. Její zhoubnost spočívá především v tom, že je na ní postaven i současný politický systém. Od druhé poloviny devadesátých let je tento systém už jen zdokonalován s cílem udržení a upevnění pozic jeho „uživatelů a provozovatelů“. Účelem tohoto politického systému je bezmezné zneužívání a rozkrádání veřejných rozpočtů za účelem osobního prospěchu jednotlivců a zájmových skupin. Velkým dílem je tento účel naplňován právě pomocí politicky organizované korupce prostřednictvím veřejných zakázek.

Rozhodující politické úřednické posty jsou obsazovány na základě principů stranické příslušnosti, hierarchie a loajality. Odbornost již není rozhodující (ministr pro místní rozvoj si tak např. může kdykoli „odskočit“ dělat ministra spravedlnosti !). Volební programy tak nejsou plněny - z důvodu neschopnosti, neodbornosti, nezodpovědnosti, prospěchářství a dalších podobných, k výkonu vrcholných politických a úřednických funkcí potřebných vlastností výrazné většiny vrcholných zástupců politických stran.

Volební programy, hesla i sliby se stávají prázdnými frázemi. Občané - voliči jsou čím dál více nespokojení, volební preference kolísají, jsou nestabilní, volební účast se snižuje , klesají proto i příspěvky politickým stranám.

Nestabilní a nedostatečné financování politických stran nutí jejich osobně i stranicky zainteresované zástupce hledat i jiné zdroje příjmů, což je zřejmě pohodlnější a méně pracné, než naplnění důvěry voličů a realizace volebních programů. Jelikož se jedná vlastně o obchod, musí politici za příspěvky stranám něco svým mecenášům nabídnout - nabízí tak participaci na veřejných rozpočtech (a prodejích státního majetku). Aby jednání nebyla chaotická a dohody o jednání byly maximálně diskrétní (není možné „vybírat od každého“) vytvořily se časem na straně sponzorů zájmové skupiny, spolupracující s celým spektrem parlamentních politických stran. Politické strany jsou tak financovány zájmovými skupinami s celostátním, regionálním nebo resortním působením (nebo jejich kombinací) prostřednictvím firem obchodního charakteru (operujících v oligopolním prostředí), jejichž zdrojem zisku, z něhož část musí refundovat politickým stranám, jsou zakázky hrazené z veřejných rozpočtů. Politici a politické strany si pro plnění dohod o korupčních obchodech se zájmovými skupinami vytvářejí prostor v legislativě (např. účelové „nedostatky“ zákona 199 i 40 a nesmyslně široká poslanecká imunita) a podřizují korupčním dohodám (jež na veřejnosti prezentují jako „politické dohody“ či „politickou vůli“) personální i investiční politiku státu, resortů i samosprávných celků. Státní, krajské i komunální rozpočty, rozpočty státních institucí s přenesenými kompetencemi nebo podnikatelských subjektů se státní případně komunální majoritou ve vlastnické struktuře jsou místo řádnému hospodaření s veřejnými prostředky podřízeny sobeckým zájmům zástupců politických stran a osobnímu prospěchu jednotlivců a zájmových skupin, momentálně ovládajících resort, kraj či město. Politicky organizovanou korupci tak provází realizace předražených a často i nesmyslných (morálně i ekonomicky) zakázek, což dlouhodobě a stále více zatěžuje veřejné rozpočty a přispívá ke zvyšování státního dluhu. Nejhorší situace je opět v oblasti VSZ, kde se s výše popsanou motivací realizují „drobné“ komunální zakázky v objemu v řádu miliónů Kč až po „státní zakázky“ v řádech desítek miliard Kč (u těchto je jejich „nekontrolovatelnost“ již zásadně kryta „politickými tj. korupčními dohodami na nejvyšších úrovních“). Níže postavení úředníci, politici, zástupci zadavatelů i uchazečů - zhotovitelů, pověření realizací těchto dohod (od organizace „soutěží“ až po realizaci VSZ), tak mohou svých pozic náležitě a téměř bez rizika také využít pro svůj vlastní prospěch.

Úplatky a provize na korupčním obchodě zainteresovaným úředníkům a politikům jsou, tak jako „příspěvky“ politickým stranám, již součástí dohod o podmínkách realizace zakázek (většinou už v době jejich přípravy). Vztah objednatele a zhotovitele je tedy založen na maximální nehospodárnosti a nepřehlednosti zadávacího procesu VSZ i samotné realizace díla. Proto mohou být u této formy korupce úplatky také daleko vyšší než u korupce příležitostné. Pohybují se v rozmezí 10-20% z ceny zakázky. Viz Monitoring procesu vstupu do EU: korupce a protikorupční politika v ČR (vydal Open Society Institute 2002). U veřejných zakázek je běžná sazba úplatku ve výši 10-20% z hodnoty kontraktu, str.60.

Pokud celá oblast Veřejných stavebních zakázek (VSZ) je považována za nejvýznamnější zdroj korupčních příležitostí, tak komunální VSZ představují „korupční ráj“. Kromě všudypřítomné možnosti využití korupčních faktorů při manipulaci veřejnou zakázkou zde nehrozí ani kontrola ze strany NKÚ. Revizní orgány komunálních investorů jsou plně pod kontrolou politických stran ovládajících obecní, městské i krajské radnice. Na případné nespokojence z vlastních řad se používá účinné zaklínadlo: „…musí to tak být, jinak bychom dotace nedostali a investici nezrealizovali…!“ a o zbytek se už postará, nám totalitou vštípená poslušnost, strach a nebetyčná úcta před „Těmi nahoře“, kteří, z „milosti boží“ a za 10-20% úplatek, peníze ze „svého“ státního rozpočtu či fondu „pustili“. Jelikož z korupce politické strany i mnozí jejich zástupci žijí, tak v případě změn obsazení radnic po volbách nastane po krátké době kritiky praktik předcházející garnitury a po provedení „nezbytných“ personálních změn (voličům je nutné za jejich hlasy alespoň sehrát divadlo) většinou jen „zdokonalení“ dříve kritizovaného systému přidělování zakázek. Investoři typu malých měst a obcí, kde investice jsou sporadické a nemají proto také vlastní oddělení investic, které by intenzivně žádalo a hledalo korupční nebo protekcionistické cestičky ke spolufinancování komunálních zakázek z různých fondů a dotací ,jsou v rukách těch, kteří jejich investiční potřeby zajistí „na klíč“ - od sepsání žádosti o spolufinancování ze státního rozpočtu či různých fondů, přes zhotovení zadávací dokumentace, až po výběr dodavatele nebo i samotnou realizaci díla. Představitelé radnic si pak nemusí ani korupcí přímo špinit ruce - stačí svěřit mandát k organizaci.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena