MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Kocourkovské rozhodnutí

Ivan Turnovec

K historickým událostem ve státě by se mělo přistupovat s objektivním nadhledem. Nevidím nic špatného na tom, když se žáci ve škole doví, že vedení obce, či státu nebylo ani dobré, ani mravné a proto celý život byl někdy poplatný dobovým deformacím. I přes protesty menšiny těch slušných došlo k věcem a rozhodnutím, které dnes ke cti v rámci celostátní či obecní historie zrovna neslouží, nicméně staly se a zrušit je nelze. Každá snaha o retušování minulosti jen podmiňuje vznik hloupých mýtů a vede k nedůvěře mladé generace k těm starým. A to je i problém konce světové války a celé smutné éry komunistického vládnutí u nás.

Navíc v tomto konkrétním případě je důvodová argumentace skutečně hloupá. A je li pravdou, že zastupitel Jaroslav Vávra před lety obhajoval diplomovou práci na téma Dílo Ivana Olbrachta, měl by se stydět že jeho jediný hlas znamenal většinu. Nedá mi, abych neocitoval reakci Haló novin. V tomto konkrétním případě s autorem Jaroslavem Kojzarem souhlasím. Ostatně má-li někdo zájem, najde mezi zdejšími příspěvky i texty čestným občanstvím věnované.

Citát z Haló novin 30. března 2006: „... Ivan Olbracht přestal být většinou jediného hlasu při vzrušeném hlasování na zastupitelstvu čestným občanem svého rodného města, tedy Semil. Tak se toto severočeské město rázem posunulo do proslulosti radních města Zvonokosy. Důvod? Prozradil nám ho zastupitel Jaroslav Vávra (Strana pro otevřenou společnost), jinak diplomant na téma Ivan Olbracht, jenž svým pozitivním přístupem k Anně proletářce a Nikolu Šuhajovi, kdysi prý obhájil i svou práci. Podle něho, spisovatel představoval propagátora bolševismu nejhoršího ražení nemajícího mezi čestnými občany města místo . Pan Vávra je přece ze Semil, rodného města spisovatele, což mu kdysi napomohlo k dobrým studijním výsledkům. Ví tedy, o čem mluví. Já osobně jsem rád, že nejsem ze Semil, oněch moderních Zvonokos, alespoň podle většiny zastupitelů. Omlouvám se ovšem většině obyvatel města, Semily znám a vím, že zvonokoské myšlení mezi nimi, na rozdíl od radnice, nepřevládá. Jsem i rád, že nepatřím mezi ty 'čestné občany', jaké má na mysli pan Vávra. Nemohl bych, i kdybych byl ze Semil, zvednout, i proto nepatřím mezi ty 'čestné', ruku za denunciaci spisovatele, jenž kromě dvou výše zmíněných knih, jež svého času chválil i pan Vávra, autora Goletu v údolí (zfilmováno po listopadovém převratu), Bejvávalo (zfilmováno dávno před tím), Žaláře nejtemnějšího, Podivného přátelství herce Jesenia, Biblických příběhů, O zlých samotářích apod., které patří a budou patřit mezi perly naší literatury. To ovšem pan Vávra a s ním dalších deset zvonokoských (pardon semilských) zastupitelů už dávno zmizí z povědomí. ...“

Problém významných občanů (ať už jde o jejich jmenování nebo rušení) nepokládám za lokální, jde totiž o velmi obecný vztah k historii a oceňování jednotlivců. Problém významných i nejrůznějších čestných občanů je totiž víc problémem těch, kteří toto občanství přidělují a nebo o něm jakkoli rozhodují, než těch kterých se údajně týká. Zvlášť v případě „rušení čestného občanství“ je aktivita ochránců „politické mravnosti“krajně podezřelá. Pokud se svým rozhodnutím chtěli semilští zastupitelé zviditelnit, podařilo se jim to, ale určitě jinak, než si představovali.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena