MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Deset let od demilitarizace Turnova

Výročí srpnové okupace z roku 1968 vyvolalo, s odstupem let, celou řadu vzpomínek. Patří k nim i vzpomínka na 10. výročí odchodu sovětských vojáků z Turnova. Odsun posádky „srpnových internacionálních okupantů“ byl prvním krokem polistopadové transformace v Turnově. Byl smysluplným a většinou občanů města vítaným projevem vítězství nad totalitou. Je symbolické, že město Turnov se okupantů zbavilo jako první v republice.

Deset let je ale dlouhá doba a tak je třeba připomenout fakta. Hrozí totiž, a s tím se stále častěji setkáváme, že historické skutečnosti jsou zkreslovány. Někdy z pouhé neznalosti, jindy ale se snahou zakrýt vlastní chování a upřít zásluhy těm, kteří byli dějinnými hybateli. V případě několika relací turnovské televize, které celou záležitost zkreslují, nejde o neznalost ale o záměr. Je proto třeba, zvláště mladší spoluobčany, seznamovat s tím, jaká je historická pravda.

Hlavním organizátorem odchodu sovětských vojáků byl Josef Kunetka, kooptovaný Občanským fórem v roce 1990 do městského národního výboru, jako místostarosta. Na průběh demilitarizace města vzpomíná: „V polistopadovém období roku 1989 jsem si vytkl za osobní cíl – urychlený odsun posádky sovětských ‚vstupců‘ (protest proti 21. srpnu 1968 mně zásadně změnil celý pozdější život). Aktivně jsem se proto podílel na odchodu posádky z Turnova. Jedním z prvních bodů organizování odsunu bylo prověřit okolnosti výbuchu v roce 1983, dále ‚funkčnost a poslání‘ zdejší mobilní raketové posádky, ekologické následky jejího dvacetiletého pobytu v Turnově, projednat možnosti majetkového vyrovnání za škody.“

Všechno začalo jednáním se zástupci štábu Sovětské armády v polovině ledna 1990. Významným krokem byla čtyřtisícihlavá demonstrace 29. ledna 1990, během které byla předána petice velitelům turnovské posádky před branami kasáren. Následovalo několik pracovních jednání s Ministerstvem národní obrany. Už 15. února nám sdělil zástupce MNO. Že od tohoto dne může začít organizovaný odsun. Zástupci města převzali organizaci odsunu do vlastních rukou a dohodli s ministerstvem a vedením sovětských vojsk plnou součinnost při přejímce nemovitostí a vojenských prostorů. Bylo dojednáno vyčíslení materiálních škod při maximální bezpečnosti a minimalizaci ekologických škod. Výsledkem mnoha jednání byl konečný termín odchodu. Zásluhu na tom má i exzmocněnec pro odsun sovětských vojsk z ČSR Michael Kocáb. Poslední sovětští vojáci odjeli 28. května 1990 a město Turnov byl tak prvním městem které vyprovodilo okupanty.

Po odchodu vojsk byla prováděna celá řada ženijních a chemických šetření, vč. geologického průzkumu (bylo nutné vyvrátit fámy o podzemních skladech raket s kterými přišli „sensibilové – psychotronici“). Muselo se intensivně uklízet, protože nepořádek zůstal po odchodu značný (viz přiloženou fotografii). V září 1992 byl úklid z větší části ukončen tím, že došlo k demolici hrůzného objektu, dvanáctipodlažního paneláku. Demilitarizace byla úspěšně ukončena.

Všechno by bylo v pořádku, nebýt komunálních problémů, mezi které patří i neprůhledné financování soukromé turnovské televize radnicí. Majitel a současně reportér turnovské televize nebyl nikdy příliš objektivní. Desátého výročí odchodu rudé armády využil ke znevažování odsunu. Ve snaze o senzace jen opakuje dávno prověřená tvrzení psychotroniků o podzemních halách, které neexistují, vymýšlí si obří vzducholodi převážející atomové hlavice a hlavně se snaží zpochybnit zásluhy Josefa Kunetky, hlavního vyjednavače. Televizní relace o „výbuchu v roce 1983“ i další o podzemních prostorách a chemickém nebezpečí lze kvalifikovat jako poplašnou zprávu. Zájem reportéra a současně majitele JUDr. Brunclíka o otázky odsunu po deseti letech, udivuje nejen Josefa Kunetku, ale i další zainteresované. V roce 1990 se totiž o odsun příliš nezajímal. Nicméně pilně natáčel účastníky manifestací, aby je bylo možno identifikovat. Teprve později o sobě začal tvrdit, jak byl diskriminován a policejně utiskován v době komunistické vlády. Ve skutečnosti vystudoval práva jako pracovník rozhlasu v letech nejtvrdší normalizace 1971 – 1976, pak pracoval jako právník a kádrová rezerva v Drůbežářských závodech v Příšovicích. Tam také vybudoval, se soudružskou podporou a za podnikové peníze, televizní studio. Pilně odtud, coby kádrová rezerva, jezdil natáčet komunální komunistické schůze a sjezdy. Studio si zprivatizoval a stal se „mediálním expertem“.

Na turnovskou televizí uváděné nepravdy o pobytu a odsunu vojsk prohlásil Josef Kunetka s úsměvem: „Zřejmě měl v té době JUDr. Brunclík ještě jiná „poslání“ a teď se to snaží nějak dohnat.Postrádal jsem jeho „kameramanské“ zkušenosti z doby předlistopadové a ucelené podchycení přípravy i samotného odchodu vojsk.“ Pro zájemce i turisty je v Muzeu Českého ráje v Turnově výstavka dobových dokumentů o odsunu, která potrvá do konce září.

Ivan Turnovec
14. srpna 2000


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena