MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Koho vybereme

Ivan Turnovec

Je sice pravdou, že málokdo vstoupí do vysoké politiky jako čistý list. Většinou má mnoho příležitostí umazat si během cesty vzhůru ruce. Když se po vulgárním Zemanovi dostal do vedení sociální demkracie Vladimír špidla, vypadal jako zjevení z jiného světa. Nikomu nenadával do pitomců, mluvil tiše a jednoznačně se vyjadřoval o zásadách nespolupráce s komunisty. Uběhlo jen pár měsíců a po jeho odchodu z premiérské i předsednické funkce se obraz slušného politika ztratil. Svým odchodem do Bruselu se předvedl stejně "politicky" jako ostatní vrcholní politici. Gross a po něm nastoupivší Paroubek jsou odstrašující příklady politiků neberoucích ohled na voliče.

Nemají to lehké ti, kteří dostanou od voličů příležitost vládnout. To co dělají či neudělají, je vždy hodnoceno ještě za jejich života (jen mrtvým se občas odpouští). Při tom hodnotit výhody či nevýhody státnických rozhodnutí lze až s určitým odstupem. Pro současníky je ale kromě mediálních prohlášení důležitým ukazatelem i to, jak se ten který politik skutečně chová.

Prohřešky politiků si lidé pamatují celá léta. Připomínat je le není vždy jednoduché. Při kontinuitě vládnutí se i diktátoři prezentují jako láskyhodní demokraté v tom nejlepším světle. Na jejich chyby či přímo zločiny, dojde jen v případě výrazné změny vládní garnitury. Kritika vyhovující novým vládcům může být správná, ale i nespravedlivá, očerňování jedněch má dělat rklamu druhým. Na seriózní historické a kulturně společenské zhodnocení vládnutí se může čekat i celá staletí.

Příkladem mohou být dvě osobnosti, jejichž vliv na dění v české kotlině byl obrovský. Roku 1378 zemřel král český a císař římský Karel IV, a roku 1780, zhruba po čtyřista letech, jej následovala královna uherská a česká, Marie Terezie. Oba tito panovníci měli v době své vlády silnou oponenturu, šlechta kritizovala jejich rozhodnutí a snažila se mnohým zabránit. Oba jistě udělali i chybná rozhodnutí, ty ale jsou v kontextu jen nevýznamné. Karel IV má zásluhu že vybudoval českou státnost a založil universitu. Marie Terezie sice ztratila Slezsko, ale její reformy školství, soudnictví a hospodářství země mají dosud vliv na vývoj států, které ze říše Rakouské vznikly.

Bezesporu platí, že na světě nebnajdeme ideálního politika. alespoń mezi těmi živými. Jiná situace bývá (a to je zajímavé) v učebnicích dějepisu. Ty totiž vychvalují i nohé velmi špatné politiky a jediným měřítkem pro chválu či hanu je, nikoli skutečné chování a činy politika, ale vládnoucí ideologie. Je paradoxní, že dosud není zcela objektivně zhodnoceno ani chování středověkých vládců.

Politický život jednotlivců ovlivňujících chod státu je limitován čtyřletými volebními obdobími. Nemůžeme čekat na historické hodnocení jejich činů, nám záleží na tom jaký mají tyto činy vliv na náš současný život, a také nám záleží na tom jak se politici chovají a jeví při styku s občany, a zda jim lze věřit. Ten kdo chce politiku dělat, by si měl uvědomovat (a tak tomu bohužel většinou není), že moc je mu jen na určitou dobu svěřena jeho spoluobčany a že je jim za večkerá svá rozhodnutí zodpovědný.

Nad tím vším se zamýšlím, když sleduji trapné bilboardy kolem silnic a slyším předvolební politické projevy parlamentních straníků. Nejmarkantěji jejich trapnost vyjadřuje lídr US-DEU, předseda Němec, který se se svou stranou stal typickým představitelem té nejhorší politické kategorie - bezpáteřných, ochotných sloužit za pár grošů komukoli, podbízení se i narkomanům je posledním hřebíčkem do rakve této strany. Otázka koho vybereme je pro nastávající parlamentní volby aktuální. Ať to bude kdokoli, je nutné si připomenout, že žádný politik není ideální, a že by pro nás mělo být měřítkem jak je ochoten naslouchat voličům a prosazovat jejich skutečné zájmy. O těch kteří dosud vládli to říci nelze.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena