MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Ocenění lomnických kamenářů

Ivan Turnovec

Na vernisáž byl pozván i lomnický rodák profesor Zdeněk Johan, žijící od svého odchodu z komunistického Československa ve Francii. Poslal organizátorům hezký dopis, který stojí za zveřejnění. Profesor Johan letos již v Českém ráji byl 19. června na exkurzi České geologické společnosti. Znovu opustit práci a svůj úřad, kromě práce vědecké, je i starostou obce ve které žije bohužel nemohl.

Lomnickým organizátorům výstavy napsal:

"Vážení přátelé - Obdržel jsem od organizátorů pozvánku na X. jubilejní výstavu drahých kamenů a minerálů, jejíž vernisáž se bude konat 2. července. Byl jsem požádán, abych při této příležitosti pronesl krátký příspěvek k zahájení výstavy. Bohužel, vzhledem k mému zaneprázdněni se letos nebudu moci vernisáže zúčastnit. Využívám tedy nabídky organizátorů a posilám Vám alespoň touto cestou několik slov.

Podkrkonoší, ke kterému jako rodák z Lomnice nad Popelkou patřím, je rájem mineralogů a sběratelů nerostů. Snad nikde na světě, kromě Brazílie, neexistuje na tak malé ploše tolik mineralogických lokalit, které jsou předmětem zájmu sběratelů a vědeckých pracovníků. Za jejich existenci vděčíme především permokarbonským čedičovým výlevům (melafyrům) bohatým na plyny a vodu. Fluida, která v nich cirkulovala, vedla k přenosu a ukládání kysličníku křemičitého jak ve formě gelu, tak krystalů křemene v dutinách vytvořených odplyňováním čedičového magmatu. Vznikly tak acháty a drúzy křemene, vzácně ametystu, charakteristické pro podkrkonošské melafyry.

Vím, ze na výstavě budete moci obdivovat obrovskou diverzitu achátů z různých lokalit. I když jejich vznik je v principu znám, zůstává cela řada otázek, na které současná věda hledá stále odpověď. Jde hlavně o variaci v barevnosti, kterou lze zčásti vysvětlit mocenstvím železa, ale tato interpretace není v některých případech zcela uspokojující. Fantastická variabilita jejich textur zůstává rovněž částečně bez odpovědi. Nicméně, specialista pozná ze které lokality daný achát pochází. Je tedy zřejmé, že textury a barevnost achátu závisejí na specifických podmínkách prostředí vzniku lávových proudů a jejich postmagmatického vývoje. Jistě budete mít rovněž možnost ocenit krásu zeolitů z Kozákova, Morcínova a jiných lokalit, pektolitu ze Želechovského údolí a olivínu ze Smrčí. Dovolte mi podotknout, že studium olivínových koulí v čedičích Podkrkonoší podstatně obohatilo naše znalosti o složení svrchního pláště naší planety (svrchní plášť je zóna pod kontinentální kůrou).

Výstava každoročně přináší nové objevy sběratelů, obohacující naše znalosti o mineralogii Podkrkonoší. Myslím si, že jejich zásluha o poznání neživé přírody našeho kraje není dostatečně oceněna a zasloužila by si větší zájem vědeckých pracovišť.

Každý vzorek achátu, jaspisu a jiných odrůd křemene představuje dílo umělce, kterým je příroda. Krása těchto výtvorů zaujala akademické malíře, hlavně surrealisty. Světově známá česká malířka Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová) několikrát zvěčnila acháty na svých obrazech. Stalo se tak i v dílech jiných surrealistických malířů, kteří byli uneseni krásou textur achátu, jako například J. Istler, F. Muzika a J. Štyrský.

Připomeňme, že leštěné odrůdy křemene hrály důležitou roli v české historii a dokonce i české státnosti. Císař Karel IV rozhodl o jejich použití pro obložení stěn kaple hradu Karlštejna a kaple svatého Václava ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes tato místa představují vrcholy gotického umění v českých zemích. Ve světovém měřítku známe použití jaspisu a achátu v podstatě od doby kamenné (nástroje) přes dobu bronzovou (luxusní číše a podnosy), mezopotamskou, řeckou a římskou kulturu (číše, kameje a jiné šperky) až do doby historické Evropy. Zájem o tyto nerostné suroviny nepominul nikdy v historii lidstva.

Jak jistě víte, můj život byl a je spjat s mineralogií. Vždy jsem si vážil amatérských zájemců o tento vědecký obor. Byl jsem ostatně jedním z nich před studiem na Karlově universitě. Proto oceňuji jejich vervu, se kterou se vrhají do sběratelských akcí. Jen o jedno je prosím ; ať respektují přírodu tím, že uvedou do původního stavu lokality, na kterých provádí sběratelské práce.

Měl jsem možnost, před několika dny navštívit poprvé mineralogické a paleontologické expozice muzea Českého ráje v Turnově. Byl jsem opravdu příjemně překvapen mezinárodní úrovní těchto expozic. Lomnické muzeum je v tomto směru značně pozadu, i když jeho fondy, pokud se týče mineralogie a paleontologie, jsou skvělé a mohou být snadno doplněny. Chybí prostor a moderní instalace. Dovoluji si využít této příležitosti abych se obrátil na městskou radu města Lomnice s tím, aby uvážila založení geologicko-mineralogické sekce muzea v dostatečných prostorách. Znám celou řadu kolegů, kteří by mohli přispět ke slovutnosti této sekce, jako např. Prof. Dr. J. Kukalovou (Carleton University, Ottawa), která studovala hmyz v permských vrstvách u Lomnice, a jiné. Sám bych s radostí přispěl ke scénáři tohoto muzea. Znám rovněž mnoho jiných vědeckých pracovníků, kteří by mohli spolupracovat na jeho realizaci. Jsem přesvědčen, že tato expozice by nejen podstatně zvýšila počet turistů přijíždějících do Lomnice nad Popelkou, ale i pomohla lomnickým kamenářům. Turnov je jistě srdcem Českého ráje, ale Lomnice je nesporně geologickou perlou permokarbonu Podkrkonoší. Existence této trvalé expozice v lomnickém muzeu by byla samozřejmě součástí Geoparku, který byl právě založen, a který vyžaduje pozornost místních orgánů, aby jeho existence byla trvale zakotvena v mezinárodním měřítku.

Patřím k těm, pro které je krása minerálů součástí života. Vzdávám hold přírodě, která vytvořila nádheru, kterou můžeme obdivovat v mineralogických sbírkách a na výstavě, kterou organizujete. Z. Johan"

Ocenění významného mineraloga, který objevil více než desítku nových minerálů si výstava v Lomnici a její organizátoři, kamenáři i pracovníci místního muzea, zaslouží. Patří bezesporu k těm skutečně významným a to, že je v relativně malém městě, na věci nic nemění. Výstava potrvá do 6.8.2006. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout kvalitní ukázky hlavně achátů, araukarii ale i dalších minerálů zdejších sběratelů. Uvidí zde hlavně nové nálezy z podkrkonošských melafyrů a permokarbonských sedimentů, ale i dalších lokalit Čech.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena