MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Něco není v pořádku

Martin Stín

Okruh lidí, kteří aktivně ovlivňují činnost politické reprezentace, je velmi úzký. Je téměř nemožné, aby do novodobé národní fronty parlamentních stran proniklo mimoparlamentní politické uskupení. Pro politicky neorganizované občany a členy mimoparlamentních stran je nesnadné uplatnit aktivní volební právo. Zatím je dobře chráněna svoboda slova, ale ve sdělovacích prostředcích působí skryté filtry, které nepustí na denní světlo „nevhodné“ názory, občanské aktivisty a autory. Občané, kteří se neorganizují v některé z parlamentních stan, mají velmi omezené možnosti vyjádřit se k věcem veřejného zájmu. To vše vede k občanské pasivitě odrážející se ve slabé volební účasti.

Účast 64.47 % voličů ve volbách do Parlamentu PS ČR se hodnotí jako uspokojivá a v kruzích, spjatých s politikou, nevyvolává znepokojení. Ke spokojenosti ale není důvod. Nelze totiž přehlédnout, že společenství lhostejných je přibližně stejně početné jako voličstvo vítěze voleb. Kdyby tato mohutná mlčící menšina přišla k urnám, možná by zásadním způsobem zamíchala kartami novodobé národní fronty. Průměrná účast 42.09 % v prvním a dokonce jen 20.73 % v druhém kole voleb do Senátu ČR činí spornou legitimitu tohoto orgánu: hrstka aktivních vnutila svou představu složení Senátu zdrcující většině národa. To už účast 46.38 % ve volbách do místních zastupitelstev je příznivější, ale vzhledem k jejich důležitosti pro všední život voličů naprosto neuspokojivá.

V úvahách politologů o příčinách nízké voličské účasti se objevují rozmanitá zdůvodnění tohoto nežádoucího jevu. Opomíjeným důvodem jsou odpuzující vlastnosti volebního systému. Část lidí nejde k parlamentním volbám, protože nechtějí volit žádnou z parlamentních stran a podlehli mediální masáži, která je přesvědčila, že by je hlasováním pro mimoparlamentní stranu stejně nepřímo podpořili. Je to paradoxní situace: do voleb jdou téměř tři desítky stran, ale podle mediálního obrazu jejich nadějí na úspěch je hlasování pro mimoparlamentní strany předem ztracenou bitvou. Svou vinu na situaci mají média, která potlačují hlas mimoparlamentních stran, nepřímo je skrývají před voliči a předem je označují za outsidery, jimž dát hlas znamená jej zahodit. Výrazně odpuzující funkci plní dvoukolový systém voleb do Senátu PS ČR. Stane-li se, že prvním kolem vítězně projdou dva uchazeči příbuzného politického zabarvení, stoupenci s opačnými sympatiemi nemají rozumný důvod přijít k urnám, protože nemají výběr. K tomu všemu přistupuje médii pečlivě pěstovaná pověst senátu jako nadbytečné instituce: kvůli udržování něčeho takového se volič nevystaví nepohodlí, spojenému s cestou do volební místnosti. Nechuť k senátu se možná přenáší i na volby do místních zastupitelstev, které probíhají současně.

Parlamentní strany by si měly uvědomit, že volební systém nemá sloužit jejich pohodlí tím, že povede k zjednodušení politického spektra co nejblíže k jednočlennosti, naopak, že účelem hry je vtažení co nejširších vrstev do účasti na správě věcí veřejných. Měly by proto přistoupit na odstranění kvantitativních překážek vstupu do parlamentu, tedy k otevření sněmovny širšímu spektru zájemců o účast na tvorbě, realizaci a kontrole politiky. Žádný platný hlas by neměl být ztracen, ani darován jiné straně než té, které byl určen. Je pravděpodobné, že v případě odpovídající změny volebního zákona by si aspoň část z mlčících 35% potenciálních voličů vybrala z široké nabídky stran a měla by tedy důvod dostavit se do volební místnosti. Přitažlivost voleb do senátu by zvýšilo zavedení jednokolového volebního sytému nebo propouštění 3-4 uchazečů do druhého kola, jež by zvýšilo pestrobarevnost nabídky uchazečů. Souběžné zavedení přímé volby starostů by zvýšilo zájem o komunální volby.

Volby pro letošní rok skončily, je nejvyšší čas myslet na ty příští.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena