MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Co s tím?

Ivan Turnovec

Na otázku „Kam spěje kultura mezilidských vztahů v politice a českém podnikání“ se odpovídá velmi těžce. Agresivita a individuální „prosazování přes mrtvoly“ dnes už není jen nadsazenou slovní hříčkou, ale reálnou součástí českého podnikání a politiky. Morálka ve společnosti je skutečně pokleslá. Politická příslušnost může, přes veškeré proklamace, ovlivňovat trestní stíhání (a co je nejhorší vedle k tolerování zločinů u jedněch, na druhou stranu mohou být stíháni nevinní).

Visí-li něco ve vzduchu přímo jako životní potřeba celé české společnosti, je to právě slušnost. Osobně věřím, že ta je hrází pro excesy se kterými se dnes potkáváme. Ztráceli jsme ji postupně celá desetiletí, a ani polistopadový vývoj na věci mnoho nezměnil. Možná dokonce to ztrácení ještě urychlil, když za normu jednání a mezilidských vztahů se začaly po pár letech znovu prosazovat nadutost a povýšenost, intolerance, agresivita a neochota k domluvě. Současné hrátky ODS a ČSSD jsou toho ukázkou. Nemohu si pomoci, ale i souromé vyjádření (viz premiérova poradce Dalíka) by mělo mít alespoň slušnou formu. S podraznictvím, lží a křiváctvím se setkáváme jako s obecným vzorcem chování už nejen u politiků, ale i u značné části populace, včetně té nezletilé.

Slušnost je proti drzosti opravdu v nevýhodě. Rozeřvaným hulvátům se ustupuje. Starou moudrost, že lepší je drzé čelo než poplužní dvůr dlouhodobě propagují mnozí naši politici. Exministr Rath je toho výraznou ukázkou. Mnozí politici si totiž drzost zvolili za jediný program. Místo aby se snažili lidem naslouchat, zamořují ovzduší slovní arogancí a vyzývavostí, v níž se domnívají (?) spatřovat svou názorovou pevnost, nebo kdovíco. Se znalostmi to bývá horší a tak ani jinak reagovat nemohou. Navíc se skrývají za své stranictví a to je skoro horší než anonymita.

Směrování společnosti jako celku bude samozřejmě vždycky výslednicí mnoha protichůdných sil. Je logické, že každý chce prosazovat nejen obecné, ale i své vlastní zájmy. Převládnou-li jen osobní ambice politika doplácí na to celá společnost. Současné tahanice kolem sestavování vlády ukazují skutečnou tvář politické reprezentace. V jejím čele stojí malí Napoleonové předvádějící jen okázalé pohrdání názorovým protivníkem a schopní, nedej Bože, likvidovat své odpůrce i fyzicky. Hrozné je, že zkušenosti z dob vzdálených, ale i nedávných, jsou takové, že nelze současné vládnoucí elitě věřit. Je nejvyšší čas aby došlo na politické scéně k výměně stráží, aby se objevili noví lidé a nová uskupení. Snad existují i lidé slušní, schopní porozumění a vcítění do potřeb druhých. Ti by se měli prosazovat v politice od té komunální po celostátní (a dnes už i Evropské). Změna politické reprezentace je nutností, a tím nemyslím jen prosazení nových subjektů, ale i výměnu stráží v parlamentních politických stranách. Během voleb v roce 2006 se to nepodařilo a to je škoda, i důvod proč je situace jaká je. Je totiž logické, že ti kteří se dostali do pozic z nichž lze vládnout a rozhodovat o hospodaření se státními, krajskými, nebo obecními prostředky dělají vše pro to, aby na svých postech zůstali nebo tam prosadili někoho ze svých blízkých. Zde platí co jsem uvedl výše - SLUŠNOST JE OPROTI HULVÁTSTVÍ V NEVÝHODĚ. Díky tomu nám leckde vládnou hulváti.

Na závěr mohu jen zopakovat otázku, na kterou bohužel po celoživotních zkušenostech odpověď neznám: CO S TÍM?


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena