MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Stav demokracie v příkladech

Eda Seibert

Jsou-li daná pravidla hry, měla by se ctít, tím spíše zákony. Bohužel i s nimi je to u nás zase jen jako. Zatímco jedni cinkali, druzí kradli ve věncem. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a účast komunistů v parlamentu, jim daný prostor v televizi a novinách, na rozdíl od mimoparlamentních stran. Cenzura. Republika byla do roku 89 plná agentů KGB, nevím o tom, že by byl jediný po tomto datu odhalen a vyhoštěn. Karlovy Vary jsou celé ruské. Občané byli politiky zase zahnáni na chalupy a zahrádky, jejich nezájem o politiku jednoznačně signalizuje rozevírající se nůžky mezi zájmy občanů a politiků, co víc - reflektuje stav demokracie u nás. Krize současného systému zastupitelské demokracie je pro mne naprosto zřetelná. Diskuse o něm je nežádoucí zejména u vládnoucích parlamentních stran, případně částí jejich příznivců... Mnoho oblastí souvisí s návrhem témat Demokratického klubu Státní účelovou dotaci na odstranění povodňových škod použila obec na komunikace. Při mém protestování na zastupitelstvu, že dotace byly určeny na opravu mostů a koryt potoků a ne nový asfalt, místostarosta řekl, že je to dobře, že ze státu „vydyndali" 4,5 milionu. Nesouhlas jsem napsal na okresní úřad a mělo to za následek reakci jedné zuřivé rusky na volební schůzi ODS - vy pro nás budete nadosmrti udavačem. Nakonec se dotace nevracela, okres obci pochybení zahrál do autu. Starosta téže obce, zároveň předseda bytového družstva, nechal postavit domy se státní dotací na byt, pro trvale bydlící, byty mají ale (až na výjimku) téměř všechny lufťáci. Dotaci má město s pokutou vrátit. Chtěl jsem, aby bylo na bývalého starostu podáno trestní oznámení. Nový starosta ale ne, dívá se jen dopředu, co bylo, ho zajímalo jen před volbami, jako argument. Není špatný bývalý starosta, že podvedl stát, ale já, že jsem na to upozornil.

Zákon o obcích praví, že každé zastupitelstvo je veřejné, jeho konání musí být oznámeno na úřední desce minimálně 7 dní předem, náš jednací řád nadto, že zastupitelé musí dostat pozvánku alespoň 10 dní předem. V pondělí večer nám přišla pozvánka na čtvrtek. Zastupitelstvo bylo svoláno v rozporu se zákonem, přečetl jsem před jeho konáním citaci zákona, jednacího řádu a můj nesouhlas se svoláním, stejně se jednání konalo. Ministerstvo vnitra prý vykládá zákon tak, že i když je jeho jednání svoláno v rozporu se zákonem, jeho usnesení jsou platná. Já myslím, že když je něco v rozporu se zákonem, je to protiprávní a z takového jednání nemůže vzejít platný právní akt. A tak jsem podal návrh na krajský úřad na zrušení jeho jednání a usnesení. Bylo to i v novinách. Na dalším zastupitelstvu mě, zastupitele, napadl úředník, podřízený starostky, která takto svolala zastupitelstvo, prohlásil, že dělám městu ostudu tím, že jsem podal návrh na kraj na zrušení. Požádal jsem starostku, aby zakročila - nic se samozřejmě nestalo.

Čtyři zastupitelstva po sobě se hlasovalo o té samé věci, kterou chtěla radnice mermomocí prosadit a nezdařilo se. Až při druhém hlasování o tomtéž, na posledním zastupitelstvu, uměle prodlužovaném, se podařilo radničnímu křídlu v zastupitelstvu prosadit své.

Nemyslím si, že jsem já tolik anomální, ale že je nemocná společnost, ve které jsem nucen žít. Na několika pokladech jsem se snažil dokumentovat úroveň myšlení občanů tohoto státu, ale i myšlení těch, kteří je vedou, ti už s jejich myšlením přímo kalkulují. A od tohoto myšlení odvíjející se úroveň demokracie. Proč chodí tak málo občanů k volbám a kdo k nim chodí? Pravidla platí jen pro někoho, občan má oprávněný pocit, že svým hlasem nic neovlivní. K volbám chodí většinou občané nekriticky fandící, bez ohledu na programy proklamované před volbami a po volbách neplatné. Jednoznačně pro mne se ukazuje, že současný volební systém nedává voliči pocit sounáležitosti s tímto státem, zase jsou tady oni a my, je to jejich stát, stejně si prosadí, co chtějí. Nakonec v mnoha případech má volič pravdu. Nezájem občanů o politiku pramení z praktické nemožnosti ovlivnit svým zájmem o věci veřejné jejich směřování. Jednoznačně pro mne je na vině systém zastupitelské demokracie, resp. jeho způsob u nás uplatněný, který nedává občanům možnost přímo něco ovlivnit. A to je ten základní nedostatek. Občan nemá možnost přímo, vyjma voleb jednou za čtyři roky, cokoli ovlivnit, rozhodnout a za rozhodnutí také nést odpovědnost. Nakonec ani zastupitelé nenesou odpovědnost za své počínání a rozhodování, (mohu dokumentovat porušení zákona starostkou obce, podepsání ručení bez souhlasu zastupitelstva!!, občanům to nevadí a dále ji volí), politika se pro většinu politiků stala profesí, zdrojem příjmů, provizí a prebend. Nejsou odvolatelní a jsou většinou nepostižitelní. A občané to vidí (taky závidí), cítí se bezmocní a už zase se bojí!!

Jsem přesvědčen, že před diskusí je nutné konstatování - je současný systém zastupitelské demokracie ten nejproduktivnější, nejúspornější a nám všem nejvíce vyhovující? Je země, demokracie, ohrožena? Jejich "demokracie" ne. Podle mne ale ve státě, ve kterém neplatí nejen dané slovo, ale ani psaná pravidla pro všechny, demokracie, není. Jak z toho ven není tak těžké poradit - občan musí volit osoby, ty musí mít povinnost se zodpovídat, musí být odvolatelní a občansky odpovědní. Politik musí být donucen reflektovat většinu, a ne stranické byro. Systém musí být odvozen od základů samosprávy, tj. od obcí, s přímou volbou starosty..., ale obávám se, že je to psaní do šuplíku, neboť tady není vůle něco změnit, ba naopak, systém dvou stran je záměr současný stav zakonzervovat. Pokud by tato diskuse pomohla hrozící totalitě zabránit, ale proč nediskutovat. Přimlouvám se za to, nenavrhovat kompromis, ale ideální stav. Způsobů zcela jistě může být mnoho.

Ani švýcarský systém přímé demokracie, který považuji za cíl, není jistě bez chyb. Ale sounáležitost Švýcarů se svým státem je (stejně jako u Američanů) k politickému systému v přímé úměře. Jinak konečně je toto základní a správné téma, podle mne, které je třeba řešit.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena