MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Katastrofa politického sysému (ano či ne)

Václav Jenšovský

Svojí politicky-sociální studii o stavu, či spíše tragikomické úrovni naší současné politické scény, byť viděné hlavně z pohledu "čunkovského" řešení romské otázky, založil autor (sociolog a politolog Miroslav Vodrážka) na svém poznání, že je to vítězství jakési retropolitiky. Vidí ji v tom, že u nás v hlavních sférách politické moci po "sametové revoluci" v roce 1989, pod silným vlivem mocenského neumětelství hlasatelů občansko-etických principů (V. Havel a jeho tým) a naopak pod vahou mocensky ctižádostivé razance, založené na důvodech čistě politicko-ekonomických (V. Klaus a jeho tým), nedošlo k důslednému, zásadovému (zřejmě i systémově čistému!) rozchodu s mentalitou totalitářské normalizace. S tím lze, jak jsem přesvědčen, souhlasit.

Pohled na naši politickou scénu "nahoře" (a ovšem již také delší dobu i "dole" - v obcích a regionech, a v oboustranném ovlivňování onoho "vršku" i "spodku" navzájem) v její naprosto špatné verzi, obzvláště "těchto dní", je víc než deprimující. To už opravdu připomíná krizi ve velkém. Uvědomíme-li si (bohužel nová generace, ale už ani současní třicátníci či padesátníci , o naší lepší minulosti a počátcích československé demokracie toho mnoho nevědí a ani zřejmě nechtějí znát!). Že v letošním roce se sedmičkou na konci (2007) budeme vzpomínat životních výročí našich velkých demokratických příkladů a svobodymilovných tvůrců občanského státu - T. G. Masaryka, zakladatel a presidenta ČSR, a filozofa Jana Patočky, inspirátora vskutku slavného prohlášení - výzvy CHARTA 77, pak je nám smutno. Jsme tím nesmírně zaskočeni a dotčeni ...

Uvažuji: Co by té současné české šlamastyce ve veřejném životě společnosti asi říkali oba páni profesoři - Tomáš G. Masaryk nebo Jan Patočka? Jak by na toto ubohé "divadélko" bez vkusu a skutečného ducha asi reagovali? Jistě máme právo se takto ptát; oba se významnou měrou zasloužili o vysokou úroveň intelektuálního "kapitálu", který do základů nové česko-slovenské společnosti vložili a plně věřili, že jejich potomci budou jejich hluboce lidských a čestných životních postulátů nejen hodni, ale že je dál povýší ke slávě této malé a v dějinách dost týrané a znásilňované zeme...

My Turnovští, bychom obzvláště měli dbát jejich rad i poselství! Jan Patočka se v Turnově 1. 6. 1907 narodil a T. G. Masaryk naše město osobně navštívil 22. 9. 1922.

Myslím, že jestliže valná část naší společnosti, původně postavená do pozoru bolševickou drezůrou a v jejím úpadku ještě zdecimovaná (především mravně) husákovskou normalizací, dnes tleská různým projevům nevzdělaného siláctví (jež se - kýho výra! schovává za licoměrné a hodně opožděné heslo s ˇkomunisty nemluvímeˇ) a ani trochu se nestydí za papouškování včera reálně smrtonosných hesel, či za jiné bulvární avantýry. Je to vskutku bída na druhou. Ostatně, je to vlastně i urážka těch upřímných, byť naivních tvůrců hesel "nejsme jako oni".

Politické strany a jejich "vůdci" vskutku velmi brzy zklamali. Jedni pro to, že neznali hluboký význam - po právní i mravní stránce - třebas tehdy se ozývajícího požadavku, aby se při realizaci malé a velké privatizace jako princip přijala zásada o původu (čistotě) náhle se objevivších hromaad peněz, se kterými potencionální privatizátoři přicházeli do komisí. Druzí, že sice proti lecčemu v těch počátcích "kapitalizace" společnosti formálně protestovali, aby se však velmi brzy v zájmu mocensko-politických pozic s těmi prvními egocentricky a prospěchářsky nějak domluvili. Mám na mysli tzv. opoziční smlouvu. Jí totiž byl oficiálně dán signál k znemravnění už tak dost nedokonalých společesnko-morálních principů postkomunistického období. Současný obrázek "těch nahoře" přesně odpovídá té plíživé nemravnosti, jež se nalepila V DUCHU NORMALIZAČNÍ MENTALITY díky historické nedůslednosti vůdců listopadové změny roku 1989 na celou politickou scénu.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena