MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Třicáté výročí netradičního použití českých granátů

Ivan Turnovec

V roce 1977, tedy před třiceti lety, byl v družstvu Granát Turnov, vyhlášen tématický úkol. Zadání znělo: Využití jemných granátových zrn pro výrobu upomínkových předmětů. Úkol měl svou logiku. Broušení šperkových granátů je limitováno velikostí a plochostí suroviny. Ve skladech družstva se od jeho vzniku nahromadilo do roku 1977 5866 kg nevyužitelné suroviny, mající ale stále vysokou skladovou hodnotu. Bylo třeba jí zhodnotit.

V té době jsem dokončil vyhledávací průzkum na české granáty v klasickém území mezi Podsedicemi a Třebenicemi v Českém středohoří. Vzhledem k tomu, že jsem se zajímal i o fyzikální a chemické vlastnosti pyropů, napadlo mne, že by mohly být zatavovány do skla. Podpořila mne a na zkouškách se podílela i významná sklářská výtvarnice Jiřina Žertová, manželka geologa Bedřicha Žerta (i on nám při zkouškách pomáhal).

První pokusy jsme realizovali ve sklárně Škrdlovice na Moravě. Když byla granátová zrna zalita sklovinou, ukázalo se že:

1) pyrop si i po ochlazení zachovává červenou barvu, ve sklovině je usazen pevně a nedochází k výraznému vnitřnímu pnutí. Omezení zrn je ostré díky vyššímu indexu lomu.

2) rychle jsme vyřešili problém tzv. "osleplých" zrn. K vytvoření matového povrchu dochází díky povrchovýcm nečistotám. Těch se lze zbavit dokonalým vypráním zrn před jejich použitím.

3) K destrukci zrn dochází až při teplotách kolem 1200 stupňů Celsia. Destrukce je přeměnou na spinelovou fázi, ověřeno to bylo RTG studiem. Vzniknou popraskaná rezavěhnědá zrna.

Technologické ověření využití jemných granátů v kombinaci se sklem probíhalo ve sklárně Chřibská, závodu tehdejšího oborového podniku Crystalex Nový Bor. Jako optimální se ukázala běžná sodnodraselná sklovina. Pyropy i sklo mají podobnou tepelnou dilataci a díky tomu nedochází k praskání výrobků při chlazení, a to ani tech silnostěných.

Ověřeno bylo i jen povrchové zatavování. Návrh využívat této technologie jsme družstvu Granát předali. Tehdejší vedení ale nemělo o realizaci zájem. Nepomohla ani snaha technologii propagovat v odborném tisku (Turnovec 1980, 1981, 1984). Řadu let nebyla tato technologie využívána a nebyla uznána ani jako vyřešení tématického úkolu. Až v polovině devadesátých let došlo k renezanci. Železnobrodská výtvarnice Zdena Laštovičková se se mnou spojila a zatavování si vyzkoušela. Brzy na to vystavila skleněné šperky se zatavenými granáty a měla s nimi úspěch. Později i družstvo Granát nechalo vyvzorovat skleněná těžítka. K těm postupne přibývaly další a další vzory.. Během posledních deseti let se začal zájem o tyto zajímavé výrobky zvyšovat. Dnešní kolekce družstva granát obohacuje tuzemský trh o zajímavý a typicky český sortiment dekorativních předmětů. Koupit je lze v podnikových prodejnách družstva.

Literatura: (1980): Využití českých granátů nevhodných pro výrobu šperků. Geol. průzk., 22, 12, s. 375-376, Praha/ - (1981): Netradiční využití českých granátů. Šperkařství, 11, 3, s. 23-26, Praha/ - (1984): Netradiční využití českých granátů. Sklář a keramik, 34, 8, s. 242, Praha


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena