MaT's World   |   Gemologie   |   NDT   |   Archiv IT
Turnov - Neoficiální a nezávislé stránky města Turnova (logo, 16,5 kB)

Pokus hodný následování

Ivan Turnovec

Přímá volba starosty je možná. "V první řadě musí odstoupit současné vedení města," říká Czasch podle aktualnecz ze 7.dubna. "Potom se zastupitelé zaváží, že budou respektovat názor občanů a do čela obce zvolí toho, kdo získá nejvíce hlasů." Každý z kandidátů by měl představit svoji vizi rozvoje obce, termín, jak dlouho bude její naplnění trvat a sumu, na kolik to přijde obecní kasu. Sami občané se budou moci rozhodnout, co je pro ně důležitější a komu dají svůj hlas. Vítěz bude muset plán splnit, pokud ne, bude odvolán. "Abychom neporušili současné zákony, budou moci lidé vybírat pouze z 15 již zvolených zastupitelů," říká Czasch. Svůj hlas starostovi by mohli dát občané Karlovic už za rok, současně s volbami do krajských zastupitelstev. K volbě se zde chystá i speciální elektronický systém, obdobný tomu, jakým volili například v Estonsku. "Každý dostane čipovou kartu a odvolí pomocí internetu nebo tzv. volbomatů," říká IT odborník Tomáš Franke. Hodlá jednat s mezinárodní počítačovou firmou, která je ochotna celý projekt jako pilotní zaplatit.

Podle vyjádření ministerstva vnitra takové přímé volbě starosty volbě nic nebrání. "Referendum o volbě starosty není možné uspořádat," říká mluvčí resortu Petr Vorlíček. "Ale pokud uspořádají anketu, zastupitelé se zaručí, že budou její výsledky respektovat a podle nich zvolí starostu, tak tomu nic nebrání. Myslím si dokonce, že to může spustit lavinu." To, jak je současný systém zastupitelské demokracie ošidný, ukázaly loňské komunální volby. V řadě míst se dostali k moci lidé, které voliči ve vedení města nechtěli. Ukázkovým příkladem je obec Bořetice na Moravě. Starostou se stal podnikatel, který se při volbách nedostal ani do zastupitelstva. Zastupitelem se stal až díky tomu, že odstoupila jeho stranická kolegyně, ale po vyjednávání na radnici se stal starostou. Totéž se stalo v Rychnově nad Kněžnou a podobný šok zažili také voliči na Praze 5. V obou případech získali starostovský post lidé, které si občané nepřáli v čele města, a kterým by přímá volba nejspíš nedala šanci.

V Evropě mohou starostu volit přímo v 11 zemích Evropy: například v Itálii, Portugalsku, Řecku či v sousedním Slovensku. V dalších 6 zemích je možná přímá i nepřímá volba: Velká Británie, Německo, Rakousko, Norsko, Maďarsko, Rusko. Belgie, Finsko a Nizozemsko zavedení přímé volby vážně zvažují. V Česku měla zavedení přímé volby starostů v předvolebním programu Strana zelených.

Kromě přímé volby starosty chce Petr Czasch iniciovat i přímé rozhodování občanů o důležitých věcech a například i o odvolání čelních politiků. "Existují studie, že obyčejní lidé, pokud dostanou informace, jsou schopni se správně rozhodnout i o složitých věcech," říká Jiří Polák z Hnutí za přímou demokracii. O svém osudu tak už rozhodují v některých německých zemích. Když se politici neshodnou, přichází na řadu občan. Například v rozhodovali o podobě výstavby Berlína. Běžně ale občanské komise složené z 25 lidí a dvou odborníků řeší, kudy bude vést silnice či zda má v obci vzniknout chemická továrna. Členové komisí se vybírají náhodně, jsou placeni, musí je tvořit polovina žen a mužů. Většinou rozhoduje paralelně 10 komisí, během týdne. Jejich závěr je doporučením, teprve pak proběhne referendum, které už je závazné.


(c) 2000-2006 MaT, Všechna práva vyhrazena